1. května 2019 13:06, aktualizováno  19:21 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Assange byl za porušení podmínek kauce odsouzen na 350 dnů ve vězení

Julian Assange na balkónu ekvádorské ambasády v Londýně. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Julian Assange na balkónu ekvádorské ambasády v Londýně. | foto: Reuters

Londýn Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl ve středu v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Assangeovi hrozil rok vězení.

Assange vyhledal v roce 2012 útočiště na ekvádorské ambasádě v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, kde čelil obvinění ze znásilnění. Letos v dubnu ho však policie zatkla na základě žádosti o vydání do Spojených států a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti se švédskou kauzou. Švédsko Assangeův případ předloni odložilo.

Soudkyně londýnského soudu Deborah Taylorová ve středu uvedla, že Assange si zaslouží téměř roční trest vězení vzhledem k závažnosti svého činu. Vyhledání azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně bylo podle soudkyně „úmyslným pokusem (Assange) pozdržet výkon spravedlnosti“. Sedmiletý Assangeův pobyt na ekvádorském velvyslanectví vyšel britské daňové poplatníky na 16 milionů liber (477 milionů Kč), dodala Taylorová.

Assangeův právník Mark Summers ve středu před soudem prohlásil, že jeho klient porušil podmínky kauce ze strachu, že bude vydán do USA. Assange se podle Summerse důvodně obával, že bude ve Spojených státech vystaven špatnému zacházení a že by mohl být poslán do amerického internačního tábora Guantánamo pro osoby podezřelé z terorismu.

Summers rovněž u soudu přečetl dopis, v němž se Assange za své jednání z roku 2012 omlouvá. „Potýkal jsem se se strašlivými okolnostmi... Udělal jsem to, co jsem v té chvíli považoval za nejlepší, a možná to jediné, co se dělat dalo,“ píše v listu Assange, který byl ve středu u soudu osobně.

Ve čtvrtek 47letého Assange čeká další soudní jednání týkající se jeho případného vydání do USA. Nynější šéf WikiLeaks Kristinn Hrafnsson ve středu řekl, že půjde o „velký boj“ a o otázku „života a smrti“.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Rozruch způsobil v roce 2010, kdy zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.

ČTK

Najdete na Lidovky.cz