Republika Severní Makedonie, zkráceně jen Severní Makedonie. Už brzy by se dvoumilionová balkánská země měla na mapách vyjímat právě pod tímto novým názvem – namísto toho provizorního, který jí nakonec zůstal dlouhých 27 let. Poté, co země vyhlásila nezávislost na Jugoslávii, dodnes figuruje v mezinárodním společenství pod označením Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Kvůli možným územním nárokům na stejnojmenné historické území na severu dnešního Řecka vláda v Aténách blokovala svým severním sousedům i vstup do Evropské unie a NATO.
Jedinou překážkou, která po letech nyní stojí smíru v cestě, se zdá být to, zda k volebním urnám přijde dostatek makedonských voličů. Poté, co se premiéři Makedonie a Řecka Zoran Zaev a Alexis Tsipras letos v červnu dohodli na urovnání sporu o oficiální název země, musí zpečetit změnu ještě její obyvatelé v referendu. Byť v zásadě všechny průzkumy předpovídají, že většina z nich kompromis s Řeky podpoří, hlas musí odevzdat alespoň polovina z 1,8 milionu voličů. Opozice, která dohodu ve stávající podobě odmítá, tak nabídla všem, kteří ji rovněž neschvalují, jednoduchý recept: vůbec nechoďte k volbám.
Makedonské hranice
Vláda levicového premiéra Zorana Zaeva si tak možná i proto hojnou účast v plebiscitu tak trochu pojistila explicitními přísliby. „Jste pro členství v EU a NATO tím, že podpoříte dohodu mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?“ podbízí se s vyhlídkami přímo v otázce, na niž budou Makedonci odpovídat. Odkazuje v ní na takzvanou Prespanskou dohodu, kterou uzavřeli premiéři Makedonie a Řecka na Prespanském jezeře na hranicích obou zemí.
Vedle samotné změny názvu na „Severní Makedonie“ obsahuje i závazek Atén, že na půdě OSN oficiálně uzná občany této země za „Makedonce“ a makedonštinu za jejich jazyk. Dosud to řecká strana rezolutně odmítala s poukazem na obyvatele starověké Makedonie, jednoho z království na severu dnešního Řecka. V praxi také kompromisní dohoda přináší i přepsání učebnic – k nevoli části Řeků i Makedonců.
Už bezprostředně po ohlášení dohody se proti ní vzedmula vlna protestů na obou stranách hranice. V řecké metropoli i v městech na severu Řecka opakovaně vyšly do ulic desítky tisíc lidí. Stejně tak ve Skopji. V obou zemích se proti dohodě vyjednané levicovými premiéry postavily konzervativní kruhy, zaznívá ovšem podezření, že protesty rozdmýchává kdosi za hranicemi.
Atény varují před zásahy z Ruska, vyhostily diplomaty
Kabinet řeckého premiéra Alexise Tsiprase v uplynulých týdnech opakovaně obvinil Moskvu, že se pokouší ovlivnit celospolečenské nálady. Koncem července se kvůli tomu dokonce rozhořela diplomatická roztržka, když Atény vyhostily dva ruské diplomaty a dalším dvěma Rusům zabránily ve vstupu do země. Stalo se tak poté, co se údajně pokoušeli podplatit blíže neupřesněné řecké představitele a rozpoutat demonstrace proti dohodě. A podobná podezření zazněla už dříve i ze Skopje.
Rusko jakékoliv rozdmýchávání nepokojů popírá. Obvinění na něj ale nepadlo v těchto končinách poprvé. Už na podzim roku 2016 obvinila černohorská vláda Moskvu, že v době vyhrocené atmosféry, kdy země rovněž aspirovala na vstup do NATO, podporovala pokus o převrat. V den parlamentních voleb chtěly údajně dvě desítky ozbrojenců rozpoutat při vyhlášení výsledků přímo před parlamentem střelbu do davu, zneškodnit tehdejšího premiéra Mila Djukanoviče a převzít moc.
I proto se ve vypjaté předvolební atmosféře vydalo osobně podpořit referendum do Makedonie hned několik vlivných postav. Od německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa Pentagonu Jamese Mattise až po generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.
