Server The Guardian sebral mediálně dobře pokryté případy, v nichž byl motivem útočníka k zabíjení pocit nadřazenosti bělochů nad lidmi jiných barev pleti. Osmiletou časovou osu web zahájil vraždou 77 lidí na sociálně-demokratickém táboře a v centru Osla neonacistou Andersem Breivikem.
Policie se po střelbě v El Pasu zabývá rasistickým manifestem. Míchání ras prý ničí národ |
Za motivované bílým nacionalismem označil server také útoky na mešitu v novozélandském městě Christchurch, při němž zemřelo 51 lidí. Střelec otevřeně přiznal inspiraci Breivikem. Těsně před střelbou v texaském El Pasu, která stála život 20 lidí, se na internetu zase objevil manifest, jehož autor hovoří o nutnosti reagovat na „hispánskou invazi do Texasu“ a vyjadřuje podporu masakru v Christchurchi. Vyšetřování sobotního útoku ale dosud není u konce, proto není zahrnut do výčtu serveru The Guardian.
Další zločiny zahrnuté na seznam byly nejčastěji rasově či nábožensky motivovány: ať už jde o útok na pittsburghskou synagogu, mešitu v Quebecu nebo na historický černošský kostel v Charlestonu. Mezi obětmi teorie o nadřazenosti bílé rasy jsou mimo jiné i náhodně vybraní černoši nebo aktivisté bojující za práva menšin. Zpravodajský server do výčtu dále zahrnul vraždu britské labouristické poslankyně Jo Coxové, která vystupovala proti brexitu.
  |
Krajní pravice za všemi loňskými politickými útoky v USA
Výčet zpravodajského webu není statistikou v pravém slova smyslu: sbírá pouze příklady, které jsou již světu známé, a navíc shrnuje pod jedno číslo zločiny z celého světa. Proto reálný počet obětí nemůže být finální, stejně jako není známo, kolik mrtvých si globálně vyžádaly jiné typy politického extremismu.
V americkém El Pasu u mexických hranic se střílelo. Zemřelo dvacet lidí, další jsou zraněni |
Exaktnější data v reakci na nedávné útoky zveřejnilo Centrum pro extremismus americké neziskové organizace Liga proti hanobení (ADL), která stojí na základech boje proti antisemitismu. Podle zprávy z ledna 2019 měla úplně všechna loňská extremistická zabití na svědomí právě krajní pravice, upozornil server Business Insider. Celkem jich loni bylo 50 proti 37 extremistickým vraždám v roce 2017. Počet útoků se tak zvýšil, stále je ale nižší než v roce 2015, kdy zemřelo 70 lidí, a v roce 2016, kdy jich bylo 72.
„Každý z útočníků (v roce 2018) měl vazby na alespoň jedno pravicové extremistické hnutí, přestože jeden z nich nedávno otočil a začal podporovat islámský extremismus,“ píše se ve zprávě, která dále upozorňuje, že pro uskutečnění vražd extremisté nejčastěji volí palné zbraně: ty stály za smrtí 42 z 50 loňských extremistů v USA.
Útočník z Ohia podporoval krajní levici a hlásil se k satanismu, prozrazuje jeho twitterový účet |
Statistiky pro rok 2019 by mohla změnit nedělní střelba v centru ohijského Daytonu, při němž zemřelo 9 lidí a dalších 26 bylo zraněno. Útočník Connor Betts, kterého v průběhu masakru zastřelila policie, byl podle CNN krajně levicově orientovaný a na svém twitterovém účtu vyzýval k násilí nejen na republikánských politicích včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i na demokratech, kteří podle jeho názoru nejsou dost levicoví.
Střelby jsou zřídka politicky motivované
Politicky motivované vraždy tvoří jen menší část masových střeleb v USA. V roce 2015 například došlo podle archivu dokumentujícího násilí střelnými zbraněmi k 332 masovým střelbám - tedy takovým, které mají za následek zranění čtyř osob bez ohledu na to, zda tito lidé přežili.
Trump: Za masové vraždy může nenávist a choroby, nikoli zbraně |
Podle metodiky Americké databáze jich však ve stejném čase bylo 65, tedy pětkrát méně. Americká databáze považuje střelbu za masovou, i pokud jsou zraněni či zabiti jen tři lidé, vyřazuje však motivy spojené s gangy, zločiny a organizovaným zločinem. Extremismem motivované vraždy jsou přitom podle reportu ADL páchány jednotlivci, jen výjimečně dvojicemi či malou skupinou.
Víkendové útoky znovu rozpoutaly v USA debatu o regulaci zbraní, jak upozornil server BBC. Střelné zbraně jsou vražedným nástrojem v 73 % všech případů vražd v USA a statistiky analytické společnosti Gallup ukazují, že každý velký incident dál posouvá veřejné mínění Američanů směrem k přísnější legislativě ohledně jejich držení. V roce 2018 si poprvé od roku 2001 přálo zpřísnění zákona více lidí, než kolik s ním bylo spokojeno v současné podobě.
