Obrátila se proti němu i část jeho vlastní strany, která s ním už předtím byla nespokojená kvůli opětnému zavedení některých covidových restrikcí. Právě konzervativní poslanci „ze zadních lavic“ přitom rozhodnou o jeho dalším politickém osudu.
„(Johnson) ještě není mrtvý – utrpěl zranění, která jsou vážná, ale zatím ne smrtelná,“ uvedl ve čtvrtek analytik britského deníku The Guardian Tim Bale. „Momentálně bych si na jeho přežití nevsadil, ale na pád ještě také ne.“
Někde zvolnit, jinde přiškrtit
Johnsonova budoucnost podle Balea závisí na tom, zda zbytek strany vyhodnotí, že je pro ni stále politickým přínosem. Pokud konzervativci neutrpí trvalou újmu v průzkumech veřejného mínění, mohli by se „spokojit s tím, že je to jen krize přicházející v půlce mandátu, ze které se mohou vyhoupnout zpátky nahoru“.
Právě s tím Johnson očividně počítá a snaží se udobřit si pravicovou základnu. Má k tomu vést dvousečný politický manévr – premiér ubere tam, kde si konzervativci žádají liberálnější postup (covid), a naopak přitvrdí tam, kde je poptávka po větší přísnosti (migrace). Jakousi třešničkou na dortu má být něco, co se líbí všem – zmrazení poplatků BBC.
Podle deníku The Daily Telegraph Johnson na příští středu plánuje zrušení prakticky všech covidových restrikcí, jež byly zavedeny koncem minulého roku. Angličané a Welšané (Skoti si pandemii řídí ve vlastní režii) už by tak nepotřebovali covidpas pro vstup do nočních klubů a na akce pořádané v uzavřených prostorách. Předpokládá se, že bude zrušena i nutnost karantény v případě pozitivního testu. Lidé se mají naučit s covidem žít.
‚Johnson ještě není mrtvý.‘ Britský analytik: O premiérově budoucnosti rozhodnou jeho kolegové |
Přísně vzato se tak covidová strategie britské vlády vrací úplně na začátek – do března 2020, kdy měla v okruhu premiéra navrch teze o získání „stádní imunity“. Britové se měli řízeně promořovat a postupně získat proti novému druhu koronaviru přirozenou obranu. Odvážný plán prezentovaný vrchním zdravotním poradcem britské vlády Patrickem Vallancem byl však pod společenským a mediálním tlakem brzy opuštěn.
Podle deníku The Times se rovněž chystají zásadní změny v imigračním systému. Žadatelé o azyl by měli být nově posíláni do třetích zemí – uvažuje se o Ghaně či Rwandě –, kterým by Londýn na oplátku poslal miliony liber. Ani tento plán není úplně nový – něco podobného v minulosti zamýšlela ministryně vnitra Priti Patelová, která si naopak vyhlédla malý sopečný ostrov Ascension na úrovni rovníkové Afriky. Ten od nejbližší pevniny dělí asi 1600 kilometrů.
Odchyt migrantů na moři
Aby toho nebylo málo, Johnson do kanálu La Manche pošle britské královské námořnictvo, aby pomohlo s „odchytem“ člunů s nelegálními migranty. Těch jen od začátku roku vyplulo do rozbouřených vod přes 500. Za celý rok 2021 zajistila britská pobřežní stráž téměř 30 tisíc žen a mužů, většinou původem z Afriky.
Opatřením, kterým se chce premiér zavděčit oběma stranám, pak má být zmražení koncesionářského poplatku na současných 159 librách (4660 korun) ročně, i přes rostoucí inflaci. To jednak potěší všechny Brity, jednak bude vstřícným gestem k pravému okraji politického spektra, jež státní televizi BBC dlouhodobě kritizuje jako politicky nevyváženou.
