Po bezmála 26 letech, kdy v čele země stáli levicoví a středoleví prezidenti, má nyní velkou šanci postoupit do druhého kola excentrický Jair Bolsonaro. Krajně pravicový kandidát, jemuž kvůli kontroverzním postojům jeho odpůrci přezdívají brazilský Trump.
Třiašedesátiletý Bolsonaro se dostal do širšího povědomí počátkem září i za hranicemi Latinské Ameriky, když ho na jednom z předvolebních mítinků napadl nožem útočník schovaný v davu. Politik tehdy utrpěl 12 centimetrů hluboké rány v podbřišku a ztratil podle lékařů na 40 procent krve. Několik dní strávil v ohrožení života v nemocnici. V boji o prezidentský úřad ho však podle některých tento incident mohl posílit.
Prezidentský kandidát Jair Bolsonaro bezprostředně po útoku.
Muž obviněný z útoku po zadržení uvedl, že jednal z politických a náboženských důvodů – kvůli politikovým předsudkům. V minulosti totiž Bolsonaro, bývalý voják a poté dlouholetý poslanec brazilského parlamentu, proslul řadou výbušných výroků. S tihl pourážet snad všechny – od homosexuálů a žen až po domorodé obyvatele. Desetitisíce jeho odpůrců kvůli tomu vyšly v uplynulých týdnech do ulic napříč celou zemí.
Srovnání s nynějším šéfem Bílého domu Trumpem si však Bolsonaro vysloužil i z jiného důvodů: kvůli tvrdému postoji vůči uprchlíkům přicházejícím ze sousední Venezuely, svírané hlubokou ekonomickou krizí a represemi tamního levicového prezidenta Nicoláse Madura. Od roku 2015 do Brazílie uprchlo na 60 tisíc Venezuelanů. Bolsonaro se nechal slyšet, že Brazílie nemůže být zemí otevřených hranic. Oba jeho rodiče přitom pocházeli z rodin italských přistěhovalců.
Ačkoli je Bolsonaro pro řadu voličů naprosto nepřijatelný a tito lidé podpoří spíše jeho hlavního rivala, někdejšího starostu Sao Paula a bývalého ministra školství Fernanda Haddada, v Bolsonarův prospěch hraje jedna zásadní věc. Na rozdíl od mnohých jiných totiž nemá na kontě škraloup v podobě podezření či přímo obvinění z korupce. A to i když v parlamentu zasedá už od 90. let.
Pan Čistý mezi korupčníky
Jihoamerickou zemí poslední čtyři roky otřásá mohutný korupční skandál, do něhož jsou zapleteny desítky politiků napříč partajemi a množství manažerů v čele s vedením státního ropného kolosu Petrobras. Aféra, pro kterou se vžilo označení Lava Jato (Automyčka), vrhla mimo jiné stín podezření na kampaň za znovuzvolení tehdejší prezidentky Dilmy Rousseffové, historicky první ženy v čele země, či na jejího nástupce a současnou hlavu státu Michela Temera. Loni ho prokuratura obvinila z braní úplatků, poslanci ale jeho vydání spravedlnosti zablokovali.
Favorit brazilských prezidentských voleb Bolsonaro ztratil po útoku nožem 40 procent krve |
Podobné „štěstí“ nicméně neměl další brazilský prezident, Luiz Inácio Lula da Silva, který stál v čele země mezi roky 2003 až 2011. Loni v červenci ho soud poslal na 9,5 roku za mříže za korupci a praní špinavých peněz. Odvolací soud mu pak trest zvýšil na 12 let. Právě Lula měl být tím, kdo rozhodoval o obsazení vedoucích postů ve státní společnosti Petrobras a kdo těžil z předražených zakázek schválených dosazenými manažery.
Ani to, že již od dubna pobývá za mřížemi, ale Lulovi nezabránilo v pokusu znovu se ucházet o nejvyšší úřad. Formálně totiž nevyčerpal ještě všechny možnosti odvolání. Jeho kandidaturu teprve v polovině září zatrhl soud. Místo Luly posléze místo hlavního Bolsonarova vyzyvatele za ujal o poznání méně známý levicový politik z Dělnické strany Fernando Haddad. Skoro sedm let byl Lulovým ministrem školství, což na něj nevrhá nejpříznivější světlo.
Bolsonaro opakovaně slibuje zatočit s neduhy minulých let a zjednat v zemi pořádek. Brazílii netrápí jen korupce, ale také všudypřítomná kriminalita, spojená zejména s organizovaným zločinem a drogovým podsvětím. Úřady za loňský rok evidují skoro 64 tisíc vražd, což z Brazílie dělá jednu z nejnebezpečnějších zemí regionu.
Podle průzkumů má Bolsonaro na svého rivala Haddada náskok asi 10 až 13 procentních bodů. Pokud však neprolomí hranici 50 procent hlasů, utkají se oba v druhém kole 28. října.
