Jaký Matteo? To je otázka, o níž 53letý Nicola Zingaretti doufá, že si ji po květnových volbách do europarlamentu bude v Itálii klást co nejvíce voličů. Podle jeho představ má být zapomenut nejen Matteo Salvini, aktuálně nejpopulárnější italský politik, vicepremiér, ministr vnitra a šéf protiimigrační strany Liga (Lega) v jedné osobě, ale také Matteo Renzi, Zingarettiho předchůdce na postu generálního tajemníka Demokratické strany (Partito Democratico, PD) a někdejší italský premiér (2014 až 2016).
Zingaretti jako reprezentant levého křídla PD se chce zřetelně distancovat od Renziho éry. Viděno skrze čísla není divu: Renzi totiž přivedl stranu v roce 2018 khistoricky nejhoršímu výsledku. Zisk 19 procent hlasů v loňských volbách znamená ve srovnání s rokem 2008 jen o málo více než polovinu a PD vyklidila scénu krajní pravici (Liga) a populistům (Hnutí pěti hvězd, M5S).
‚Společně proti diktátu EU‘. Okamura táhne na Brusel s Le Penovou i Salvinim |
Cesta zpět na výsluní má podle Zingarettiho, který má bohaté zkušenosti z komunální a regionální politiky a v současnosti zastává post guvernéra významného italského regionu Lazio, vést pomocí úkroku nalevo a vytvoření „široké fronty proti nacionalistům“. Nový šéf chce postavit „hráz nebezpečnému bujení na pravici“.
Ne všichni partajní členové jsou ale Zingarettiho zřetelným posunem doleva nadšeni a objevily se spekulace o tom, že lidé blízcí Renzimu by se mohli brzy „trhnout“ a založit novou stranu. „Když ho posloucháte, tak je jasné, že Zingaretti chce táhnout PD do party, kde se dnes nacházejí Corbyn (Jeremy Corbyn, šéf britských labouristů – pozn. red.) nebo Mélenchon (Jean-Luc Mélenchon, šéf ultralevicové strany Nepoddajná Francie – pozn. red.)... Tohle už já volit nebudu,“ řekl Carlo Stagnaro, jeden z předních členů Institutu Bruna Leoniho, liberálního think tanku z Turína.
Šéf strany Liga severu Matteo Salvini.
Nebezpečí rozštěpení si nový šéf PD a bývalý člen Italské komunistické strany Zingaretti zjevně uvědomuje. Tlumit vášně se pokoušejí i další významní členové PD. „Nicola není žádný Antirenzi,“ nechal se slyšet Andrea Romano, šéfredaktor stranického online listu Democratica. „Má mimořádné schopnosti stavět mosty mezi lidmi a utvářet široké koalice,“ zmínil dále Romano. Narážel tím na Zingarettiho působení v regionu Lazio, do jehož čela byl ziskem 33 procent hlasů loni zvolen podruhé – za situace, kdy se italská levice nacházela uprostřed katastrofického pádu.
Francouzi, jsme s vámi
Pár týdnů před volbami do europarlamentu se Zingaretti při „stavění mostů“ nehodlá omezovat jen na italskou půdu. Na kandidátce PD pro evropské volby se totiž ocitla Caterina Avanzaová – rozená Italka, která však již 15 let žije v Paříži a v současnosti působí jako blízká spolupracovnice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Okamura se v Praze sešel s italským ministrem vnitra Salvinim. Ladili strategii na eurovolby |
Ze strany Zingarettiho jde ovstřícné gesto vůči Macronovi poté, co PD odmítla vytvořit společný evropský blok s Macronovým hnutím Vpřed! (En Marche!). Demokratická strana se po určitém váhání rozhodla alespoň prozatím setrvat v hlavní levicové frakci v rámci europarlamentu, Pokrokovém spojenectví socialistů a demokratů (S & D). Zingaretti však zároveň vyzval ktomu, aby se všechny proevropské strany afrakce spojily proti nacionalistům a euroskeptikům. Právě tato uskupení by podle předvolebních průzkumů mohla v květnových volbách posílit.
„Zajisté zůstaneme v rámci S& D, ale jsme otevřeni kooperaci se všemi, kterým jde o Evropu... Chceme být pozitivním příkladem. Naší prioritou je postavit hráz nacionalistům a populistům,“ prohlásil Zingaretti při představování manifestu PD pro evropské volby. Mezi konkrétní agendu, kterou chce Demokratická strana pod Zingarettiho vedením prosazovat, patří rozšíření rozhodování kvalifikovanou většinou v EU (včetně daňových otázek), zavedení minimální korporátní daně ve výši 18 procent či sjednocení podpor v nezaměstnanosti napříč Evropskou unií.
