Černobylská záhada. Dodnes nikdo neví, proč grafit přestal hořet a jak by se hasil teď, říká Drábová |
„Jsou to všechno jen indicie. Pokud se nikdo nepřizná, pravdu se už asi nikdy nedozvíme,“ řekla serveru Lidovky.cz Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Mezinárodní skupina vědců, která fungovala na neformální bázi pod názvem Ring of Five (Kroužek pěti), zveřejnila před nedávnem závěrečnou zprávu. Experti hledali odpověď na to, odkud se na podzim roku 2017 vzal v evropském ovzduší izotop ruthenia Ru-106. Žádný viník se nepřihlásil, nicméně závěry odborníků jinam než do Ruska neukazují. Podle časové řady, sledování trajektorie a různých chemických hledisek by dle studie měl být za pravděpodobný zdroj uvolnění izotopu ruthenia považován právě Majak v Jižním Uralu. Nemuselo jít vůbec o maličkost. „I když v Evropě radioaktivita byla velmi nízká, v místě události to zřejmě úplně triviální záležitost nebyla,“ dodává Drábová.
Ru-106
|
V týmu byli dva Češi, Miroslav Hýža a Věra Bečková, oba ze Státního ústavu radiační ochrany. „Ru-106 jsme nedetekovali od roku 1986, kdy bylo na území České republiky měřitelné v důsledku černobylské havárie. Přestože se používá v omezené míře i v medicíně, na vysvětlení koncentrací, které jsme v roce 2017 pozorovali, to nestačilo,“ zdůrazňuje Hýža.
On sám se specializoval na monitorování radioaktivity ve vzduchu pomocí spektrometrie záření gama, jeho kolegyně Bečková dělala chemické analýzy, například týkající se rozpustnosti Ru-106. Spoluautoři jsou oni dva, ale jak dodává Hýža, do bádání se zapojil celý monitorovací odbor státního ústavu.
Skupina vědců sledovala cestu radioaktivního izotopu zpět k původnímu zdroji pomocí metod matematického modelování atmosféry. Zpětné zjišťování a hledání původního zdroje lze podle Drábové přirovnat k tomu, když se předpovídá počasí. Jenom se nehledí dopředu, ale do minulosti.
Ve vědecké studii se konstatuje, že radioaktivní izotop Ru-106 zřejmě unikl při opětovném zpracovávání vyhořelého jaderného paliva, nejspíše v rámci neúspěšné přípravy vysoce radioaktivního zdroje.
Podezření už v roce 2017
Rusko bylo v podezření už od roku 2017, kdy ruská federální hydrometeorologická služba služba Roshydromet na svých internetových stránkách zveřejnila zprávu o měření Ru-106 v ovzduší v oblasti Jižního Uralu. Naměřené hodnoty ve městě Argajaš v Čeljabinské oblasti tehdy několikanásobně překročily běžné měřené hodnoty.
Rosatom chce investovat do Temelína i Dukovan, prohlásil ruský ministr na Pražském hradě |
Státní energetická firma Rosatom v reakci zprávu Roshydrometu zveřejnila prohlášení, ve kterém vyloučila, že by izotop unikl z jaderného průmyslového komplexu Majak. Ten je od Argayaše zhruba 20 až 30 kilometrů. Místo toho ruští úředníci prohlásili, že zdrojem záření byla družice, jež shořela v atmosféře. To však nynější zpráva vědců rozhodně vyloučila. „K uvolnění Ru-106 pravděpodobně došlo ve spodních troposférických vrstvách a nelze jej spojit s družicovým rozpadem,“ odmítají experti. Drábová stvrdila, že všechny modely ukazují, že to opravdu nemohlo být tak, jak uvádějí ruské úřady.
V současnosti je ruský Majak jedním z největších ruských podniků na zpracování radioaktivního materiálu. V roce 1957 tam došlo k jaderné havárii, která je podle znalců dodnes třetí nejhorší jadernou havárií na světě, za Fukušimou a Černobylem.