ANALÝZA: Očkovací pas na obzoru. Jak budoucnost cestování rozdělila Evropu?

Cestovní ruch patří mezi odvětví, která jsou epidemií nového typu koronaviru postižena vůbec nejvíce. Usnadnit mezinárodní cestování, přinejmenším po Evropské unii, by již v tomto létě mělo potvrzení o tom, že dotyčný je proti nemoci covid-19 buď naočkovaný, případně disponuje aktuálním negativním testem.

Konkrétní podobu certifikátu, který by jeho držitelům otevřel bezproblémovou cestu do zahraničí, by měla představit Evropská komise (EK) příští středu, tedy 17. března. Nejde o málo, zejména v jihoevropských státech jsou příjmy ze zahraničního cestovního ruchu důležitým sektorem ekonomiky a odvětví generuje miliony pracovních míst. Další výrazný propad počtu turistů by proto měl hlavně v oblastech u Středozemního moře a také v Alpách velmi negativní hospodářské dopady.

Česko je s jižními státy

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové jde z technického hlediska o „velmi jednoduché řešení“, a zásadní je tedy politická shoda všech členských zemí. Ta se ovšem může rodit dost ztuha. Aktuálně se co do covid pasů profilují v rámci EU dvě skupiny zemí. Ta první, reprezentovaná hlavně jihoevropskými státy, jako jsou Itálie, Řecko či Španělsko, chce nějaký certifikát zavést co nejrychleji, ideálně do začátku letní sezony, a umožnit tím příliv zahraničních turistů. Podobnou pozici zastává také Rakousko.

O mnoho skeptičtější jsou ale evropské „těžké váhy“, Německo a Francie. Tyto země kladou důraz na to, že příslušný certifikát v první řadě nesmí být diskriminující – tedy nemůže vyřadit z cestování lidi, kteří buď nemohou být naočkováni ze zdravotních důvodů, případně na ně ještě s vakcínou nepřišla řada.

Česká pozice je aktuálně bližší jižním státům. „Vznik celoevropského certifikátu podporujeme s tím, že by neměl sloužit jen pro záznam vakcinace, ale mohl by sloužit i jako nosič informace o negativním testu na koronavirus,“ řekla pro Zuzana Štíchová z ministerstva zahraničních věcí. Podle ní na vypracování přesné české pozice ohledně covid pasů spolupracují ještě další resorty včetně zdravotnictví, vnitra či místního rozvoje. Také česká diplomacie ale zdůrazňuje, že covid pas nesmí vést k diskriminaci nenaočkovaných.Většina unijních států včetně Česka verbálně podporuje celoevropské řešení certifikátu.

Zda se to podaří do letní sezony, která ve většině turisticky významných zemí začíná nejpozději v červnu, ale není vůbec jisté. V posledních dnech se množí náznaky, že některé státy jako „únikovou variantu“ rozpracovávají bilaterální dohody o volném cestování, případně sondují možnosti regionálních dohod.

Před několika dny oznámilo španělské ministerstvo turistiky, že zvažuje otevřít „zelený koridor“ pro Brity přijíždějící do Španělska; podmínkou by byl národní doklad o absolvování očkování. Řecký ministr turistiky Harry Theoharis v úterý řekl, že jeho země hodlá zahájit turistickou sezonu 14. května s tím, že „vítáni budou všichni očkovaní, každý kdo se prokáže negativním testem či jiným dokladem o tom, že není šiřitelem viru“.

Řada zemí již začala vyvíjet vlastní certifikáty potvrzující, že držitel je naočkovaný, případně disponuje negativním testem. To je případ Dánska, Švédska či Nizozemska, tzv. „zelený pas“ již funguje v Izraeli. Tyto dokumenty jsou sice primárně určeny pro vnitrostátní použití (např. pro návštěvu restaurací, koncertů či festivalů), ale v rámci dvoustranných dohod by mohly sloužit i jako „propustka“ při cestování.

V případě Izraele to dokonce již funguje, byť zatím v úzkém režimu. Řecko a Kypr totiž oznámily, že držitelé izraelských „zelených pasů“ budou moci na jejich území vstupovat bez omezení.

Záložní variantu pro případ, že by se celoevropský covid pas nepodařilo vyjednat, zvažuje podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) i Česko. „Preferujeme celoevropské řešení (covid pasu – pozn. red.), ale pokud by to nebylo možné, jsme připraveni jednat se sousedy v rámci regionu,“ řekl Petříček v pondělí po rozhovorech s ministry Maďarska, Rakouska, Slovenska a Slovinska v tzv. středoevropském formátu C5.