Vzhledem k tomu, že dvaadevadesátiletý spisovatel se nemohl osobně zúčastnit předání vyznamenání, řád podle prezidentské kanceláře v sobotu v Paříži převzal slovinský fotograf Evgen Bavčar žijící ve francouzské metropoli. Právě Bavčar přišel s návrhem Kunderu vyznamenat za to, že se zastal Slovinců v roce 1991, kdy Slovinsko po vyhlášení nezávislosti na Jugoslávii čelilo izolaci a útoku jugoslávských sil.
Pahor předloni v dubnu oznámil, že Kunderu vyznamená. Bavčar tehdy uvedl, že Kunderu o situaci na počátku 90. let minulého století informoval svaz slovinských spisovatelů a Kundera napsal článek o slovinské kulturní historii. Zdůraznil v něm, že „Slovinsko musí být zachráněno“ a že „Slovinsko patří k Západu“.
Bavčar při ceremonii autorovým jménem poděkoval za poctu a předal prezidentovi osobní dopis od Kundery a jeho manželky.
Kundera se narodil v roce 1929 v tehdejším Československu, odkud emigroval v roce 1975, sedm let po sovětské invazi. Do vlasti se už nikdy nevrátil. Publikovat začal již v 50. letech minulého století, za své dílo obdržel mnoho ocenění, byl i několikrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu, připomněl server Slovenia Times a dodal, že spisovatel v roce 1992 obdržel cenu slovinského literárního festivalu Vilenica.
Kundera patří k nejvýznamnějším a nejoblíbenějším moderním českým autorům a některá zahraniční média ho označují za „obra evropské literatury“. Jeho prvním románem byl v roce 1967 Žert. Poté, co vydal v roce 1979 Knihu smíchu a zapomnění, v níž tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka označil za „prezidenta zapomnění“, komunistický režim zbavil Kunderu československého občanství. Od poloviny 70. let Kundera žije ve Francii a od roku 1981 má francouzské občanství. Předloni obdržel občanství české.
