O úplném nebo alespoň částečném zrušení solidární přirážky se diskutovalo již řadu let, a to s odůvodněním, že nové spolkové země ji už nepotřebují. „Náklady na sjednocení jsou z velké části uhrazeny,“ uvedl k tomu včera německý sociálnědemokratický ministr financí Olaf Scholz.
Merkelová a Orbán si připomněli 30. výročí chvíle, kdy se na tři hodiny otevřel průchod na Západ |
Počínaje rokem 2021 tak odpadne povinnost platit solidární daň pro 90 procent daňových poplatníků. Pro zbývajících 6,5 procenta občanů bude přirážka k dani z příjmů postupně klesat, zatímco pro 3,5 procenta nejbohatších Němců zůstane zachována v plné výši.
V loňském roce vynesla solidární daň do německého rozpočtu necelých 19 miliard eur. Do budoucna se počítá s tím, že rozpočet bude kvůli zrušení přirážky chudší o deset až 12 miliard eur ročně.
Návrhů, jakým způsobem odbourat solidární daň, se ve vládě kancléřky Angely Merkelové sešlo několik. Kabinet dal nakonec přednost verzi ministra financí. Křesťanští demokraté naopak navrhovali, aby byla přirážka k dani z příjmů úplně zrušena nejpozději v roce 2026, potom ale i pro nejbohatší Němce.
Body v boji o vedení SPD?
Pro Scholze představuje dohoda týkající se solidární daně významný úspěch i z jiného důvodu.
Kancléřka Merkelová poděkovala Maďarsku za jeho přínos k německé jednotě |
Koncem minulého týdne totiž oznámil úmysl kandidovat na předsedu sociálních demokratů (SPD). Nová úprava solidární daně, která se nově promění fakticky na mimořádnou daň pro nejbohatší občany, mu proto může přijít vhod.
Vyšší zdanění nejbohatších částí společnosti v podobě jakési „milionářské daně“ dlouhodobě prosazuje levicové křídlo SPD, jehož členové veřejně navrhují i možnost znárodnit velké koncerny nebo například developerské společnosti.
Scholz, který jde do souboje o vedení strany v tandemu s málo známou braniborskou poslankyní Klarou Geywitzovou, měl dosud u vlivné vnitrostranické levice malou podporu. Mnozí z jejích členů mu vyčítali, že údajně působí příliš technokraticky a jde na ruku kancléřce Merkelové, případně hájí zájmy velkých německých firem.
Oficiální lhůta, do níž je možné přihlásit kandidaturu na pozici předsedy strany, skončí 1. září. S výjimkou Scholze většina nejvyšších a prominentních představitelů strany kandidovat odmítla. Mnozí tak učinili s odůvodněním, že k překonání krize, v níž se SPD řadu měsíců nachází, je zapotřebí někoho, kdo dosud stál mimo nejvyšší vedení.
