Po dvoudenním uzavřeném zasedání spolkové vlády na zámku Meseberg to včera oznámila kancléřka Angela Merkelová.
Cizinci, kteří vystudují německé univerzity, by také měli automaticky získat právo v Německu tři roky pracovat, aniž by k tomu potřebovali zvláštní povolení. Podle kancléřky však nadále zůstává prioritou vzdělávání a rekvalifikace domácích pracovních sil.
Po vstupu České republiky a dalších devíti států do Evropské unie v roce 2004 bylo Německo jednou ze zemí, která svůj trh práce unijním nováčkům uzavřela. Původní dvouleté přechodné období Berlín loni prodloužil o další tři roky. V květnu 2009 může Německo oddálit příchod východoevropských pracovníků až do roku 2011.
Současný nedostatek odborníků stojí Německo téměř jedno procento HDP ročně. Jen v letošním roce se jedná o více než 20 miliard eur. Vyplývá to ze studie, kterou si nedávno nechalo vypracovat spolkové ministerstvo hospodářství. Pokud bude současný trend pokračovat, bude v Německu v roce 2014 chybět až 95 000 inženýrů a 135 000 přírodních vědců.
Akutně se nedostává zejména odborníků ve strojírenství, kovoprůmyslu, elektrotechnickém a automobilovém průmyslu a službách, které s těmito odvětvími souvisejí. Chybějí však také mladí akademici vzdělaní v takových oborech, jako jsou matematika, informatika a přírodní vědy.
Jednou z hlavních překážek, které brání příchodu zahraničních odborníků, je příslib minimálního ročního platu od zaměstnavatelů. Ten musí být podle současných předpisů minimálně 85 000 eur ročně, tedy 7083 eur měsíčně. To je ale v Německu zhruba trojnásobek průměrného platu. Ministryně pro výzkum Anette Schavanová i představitelé průmyslu proto žádají, aby byla tato suma snížena na 40 000 až 60 000 ročně.
Nikdo nezůstane pozadu
Merkelová zároveň představila záměry svého kabinetu na další dva roky, které zbývají do příštích parlamentních voleb. Spolková vláda chce především posílit hospodářskou konjunkturu, z níž by měli mít prospěch všichni občané: „Nechceme nechat nikoho pozadu,“ prohlásila kancléřka.
Německá ekonomika v současnosti roste o 2,5 procenta. Spolková vláda chce také chránit domácí firmy před převzetím zahraničními fondy především z Ruska a Číny.
Jednou z dalších priorit je ochrana klimatu. Ministři přijali třicetibodový program, na jehož základě má Německo do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 40 procent v porovnání s rokem 1990. Vláda chce finančně dotovat technologie, jejichž prostřednictvím se vyrábí současně elektrická energie i teplo. Podíl energie z tzv. obnovitelných zdrojů by se měl zvýšit ze současných 13 na 25 až 30 procent celkové spotřeby energie.
