Evropská unie na dnešním summitu zopakovala dřívější závazky ohledně snížení emisí skleníkových plynů i to, že je připravena finančně pomoci rozvojovým zemím zapojit se do boje proti změnám klimatu. Kolik na to dá peněz, nicméně státníci podle očekávání nerozhodli.
V souvislosti s náklady boje proti změnám klimatu a zapojením rozvojových zemí do tohoto úsilí se v minulosti objevila různá čísla.
Celkové náklady spjaté s úsilím snižovat emise budou kolem roku 2020 ročně dosahovat podle jednoho odhadu 175 miliard eur (4,6 miliardy Kč). Podle jiného by se v roce 2030 náklady spojené s bojem proti globálnímu oteplování mohly v rozvojových zemích pohybovat mezi 23 miliardami až 54 miliardami eur (606 miliard až 1,4 bilionu Kč).
Agentura Reuters zase citovala zprávu unijních expertů, podle nichž bude v roce 2020 třeba ročně pro chudé země asi 100 miliard eur (2,6 bilionu korun). Značnou část by měly poskytnout bohaté země, tudíž i Evropská unie. Ta ale zatím nechce přijít s konkrétními přísliby.
Důvodem je, že zatím stále neskončily přípravy a vyjednávání před klíčovou mezinárodní konferencí, která se ke klimatu uskuteční v prosinci v Kodani. EU nechce přicházet s nějakými čísly předtím, než se vyjádří i další hlavní hráči jako USA.
V dánské metropoli se bude jednat o nástupci Kjótského protokolu o snížení emisí, jenž vyprší v roce 2012. Unie se už dříve zavázala, že sníží jejich objem do roku 2020 proti roku 1990 o pětinu. Pokud se připojí i další velcí hráči či znečišťovatelé, jako třeba Spojené státy či Čína, pak by snížení bylo o 30 procent. Tyto závazky dnes na summitu lídři států EU potvrdili.
"Evropská unie je připravena hrát vůdčí roli v tomto procesu," píše se v návrzích závěrů z vrcholné schůzky. Ty budou schvalovány až v pátek, avšak státníci s pasážemi ke klimatu podle diplomatů už souhlasili.
Reforma finančního dohledu
Účastníci konference se také předběžně dohodli na reformě finančního dohledu. Ta by měla zabránit opakování finanční krize z loňského roku, kdy vlády vydaly stovky miliard eur z veřejných peněz na záchranu bank.
Konkrétní detaily reformy ale Evropská komise zveřejní až na podzim a státy o nich budou dále jednat.
Cílem změn dohledu je snaha, aby se finanční instituce do budoucna vyvarovaly obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivními finančními injekcemi jako v posledním roce.
Základem návrhu EK je vznik dvou celoevropských orgánů, které by měly vylepšit regulaci a sledování finančních trhů v unii. Nejdůležitější je ESRC (European Systemic Risk Council) a měli by ho tvořit centrální bankéři z jednotlivých členských států a národní regulátoři.
Jejich úloha bude především monitorovací - měli by unii varovat před případnými riziky na celém finančním trhu (takzvaný makrodohled). Podle informací ČTK Britové nakonec ustoupili od svých námitek proti tomu, aby šéfem ESRC byl šéf Evropské centrální banky. Druhým orgánem má být takzvaná ESFS (European System of Financial Supervisors).
Úkolem této instituce bude zlepšit dohled nad finančními skupinami, které podnikají na území několika členských států EU, ale každá z jejich částí spadá pod jiný národní dohled a regulaci.
ESFS bude navíc koordinovat práci tří dalších institucí, které nově vzniknou z již existujících unijních výborů. Jedna instituce přitom bude mít na starost banky, druhá pojišťovny a třetí penzijní fondy.
Britům se nelíbilo, že rozhodnutí ESFS by za určitých okolností mohly být právně závazná. Podle diplomatických zdrojů tato podmínka v textu nakonec zůstala, ale politici schválili, že taková rozhodnutí nesmí mít dopad na rozpočty států.
Regulátor tak nebude moc například mluvit do rozhodnutí o navýšení kapitálu v jednotlivých finančních institucích. Návrh Evropské komise, který dnes premiéři a prezidenti s úpravami odsouhlasili, vychází z takzvané Larosierovy zprávy, kterou nedávno představili finanční experti vybraní právě EK.
Celou skupinu vedl právě bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu Jacques de Larosier. Dnešní dohoda ovšem neznamená, že změny v regulaci finančního sektoru se začnou okamžitě projevovat.
Na řadu nyní přijde opět Evropská komise, která by měla na podzim předložit konkrétní legislativní návrhy, jež budou regulaci a dozor upravovat. Ty pak opět čeká jednání mezi členskými státy.
