4. září 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Švédsko ani po volbách do NATO nevstoupí, míní bezpečnostní expert

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 8Diskuse
(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

PRAHA S blížícími se švédskými parlamentními volbami začínají Švédové znovu řešit také otázku vstupu země do Severoatlantické aliance (NATO). Švédsko i Finsko sice s NATO úzce spolupracují, členskými zeměmi uskupení ovšem nejsou. Jejich postoj však i po nadcházejících volbách ve Švédsku podle odborníka na evropskou bezpečnost Lukáše Dyčky z brněnské Univerzity obrany zůstane stejný.

Finsko a Švédsko vystupují formálně jako neutrální země. S NATO udržují dohodu, která aliančním vojskům umožňuje v naléhavých situacích jako jsou přírodní katastrofy nebo ohrožení bezpečnosti, vstup a nasazení vojáků na svém území.

Experti však upozorňují na fakt, že i když severské země s aliancí intenzivně spolupracují, komplexní obrana severní a pobaltské části Evropy může být pro NATO problematická. Pokud totiž Švédsko a Finsko nejsou plnohodnotnými členy uskupení, aliance stále nemá garantovaný přístup na švédské a finské území i do vzdušného prostoru. Severské státy mají totiž pod svojí kontrolou oblasti, které jsou nutné pro vojenské manévry.

Až do nedávna postupovalo Finsko a Švédsko v otázce vstupu do NATO společně. Finsko ale minulý týden přistoupilo na návrh Francie a podle slov finského prezidenta podepíše na podzim Evropskou intervenční iniciativu. Díky ní by státy měly být schopné reagovat na situace v Evropě bez asistence NATO nebo Spojených států. 

Avšak obzvláště před nadcházejícími parlamentními volbami, které se konají v neděli 9. září,  rezonují mezi švédskými voliči antiimigrantské nálady. Více než kdy jindy má proto šanci ve volbách uspět protiimigrační strana s neonacistickými kořeny Švédští demokraté. Přestože preference Švédských demokratů v posledních týdnech klesly, strana má pořád naději skončit ve volbách někde mezi prvním a třetím místem se ziskem nejméně 20 procent hlasů.

Pokud by se tedy Švédští demokraté stali jednou z vládnoucích stran, dá se podle Lukáše Dyčky z brněnské Univerzity obrany očekávat, že se zapojení do NATO v takové podobě, jaké je nyní, nezmění. „Na politické rovině ale nejspíše ochladne zájem,“ myslí si Dyčka.

Lidovky.cz: Jaký je obecný postoj Švédů ke vstupu do aliance?
Jejich přístup se mění v čase. Pohybuje se v periodách a výkyvech a většinou záleží na tom, jak se chová Rusko. Jakmile Rusko trochu posílí, tak se zvýší také nálady, které jsou pro vstup. Nicméně i přesto stále převažují občané, kteří jsou proti vstupu, podporují však úzkou spolupráci s NATO. V minulosti například za studené války byli Švédové výrazně neutrální. Dnes už dávají najevo, že kdyby došlo k válce mezi Ruskem a kýmkoli v Evropě, přikloní se na stranu NATO. Oficiálně jsou pořád neutrální, ale ve své politické rovině a jako členové Evropské unie stojí proti Rusku a dávají to také výrazně najevo. Nálady tedy oscilují, ale i tak je pořád švédská společnost proti.

Lidovky.cz: Může rozhodování Švédů o vstupu do Severoatlantické aliance ovlivnit i skutečnost, že Finsko před časem souhlasilo s připojením k Evropské intervenční iniciativě?
Finsko i Švédsko mají závazek ve společné evropské obraně relativně stejně silný, obě dvě země jsou stejně blízko NATO, kam vstoupit nechtějí.  Každopádně teď Švédové i Finové pracují s aliancí velmi blízce, dají se potkat na celé řadě jednání. Mají přístup do mnoha oblastí, jako by už byli plnohodnotnými členy. Jedná se s nimi do značné míry jako s těmi nejbližšími partnery.

Lidovky.cz: Jakou politiku zaujímají ve vztahu k NATO Švédští demokraté?
Švédští demokraté jsou velmi intenzivně proti vstupu Švédska do aliance. To ovšem neplatí jen pro NATO, ale prakticky pro každou spolupráci. Řídí se spíše podle hesla „Švédsko Švédům“. Jsou trochu jako Okamura v Česku, jen s tím rozdílem, že mají šanci získat víc hlasů než Okamura. Jediné, co z mezinárodní kooperace akceptují je nordická, severská spolupráce, například s Dánskem nebo Norskem. To jsou ale spíše marginální oblasti.

Lidovky.cz: I když jsou Švédští demokraté proti vstupu do NATO,  podnikli by v oblasti tohoto jednání  nějaké kroky, pokud by se stali vládní stranou?
Na politické úrovni nebudou v tomto směru vystupovat tak aktivně. Švédská armáda je relativně specifická instituce, má velkou oficiální setrvačnost. Lidé tam slouží dlouho, takže mají svoje názory zaběhlé. V této rovině se proto podle mě moc nezmění. Na politické úrovni třeba ochladne zájem, ale faktické fungování spolupráce bude stejné.

Lidovky.cz: Jaký je současný postup ze strany Ruska vůči severským zemím, potažmo Pobaltí?
Sever a Pobaltí nejsou úplně stejné oblasti. Tím, že Pobaltí bylo součástí Sovětského svazu, tak je ve všech třech státech silná ruská menšina. Ruská hrozba je tam pociťována intenzivně a ne ani tak proto, že by se někdo bál, že je Rusové obsadí. Toho se nebojí nikdo, ani Sever, a Rusové to neudělají. Intenzivně ale zasahují dovnitř společností. V Pobaltí je horší situace v tom, že zde žijí početné ruské menšiny, což není ve Finsku ani ve Švédsku. Tam je ruská hrozba vnímána spíše  v rozvracení mediální rázu: dezinformace, hybridní operace, informační operace a podobně. Snaží se nabourávat důvěru v Evropskou unii a důvěru ve stávající elity.

Lidovky.cz: Jaká by tedy byla reakce Ruska, kdyby oba státy přece jen vstoupily do NATO?
Určitě by zahájily nějakou dezinformační kampaň. Před vstupem by také výrazně sponzorovali nějakým způsobem zákulisí a pomáhali mediálně těm stranám, proudům nebo zájmovým skupinám, které by členství nepodporovaly. A pokud by tam Finsko se Švédskem vstoupily - což se nestane, je to pouze teoretická otázka - tak se budou určitě snažit nějakým způsobem propagovat neúspěchy s tím spojené: že to přinese zdražení, že část švédských vojenských sil bude pod velením NATO, což by samozřejmě část nacionalistických Švédů nerada slyšela, a mnoho dalšího.

ansAndrea Šebelová
  • 8Diskuse




Najdete na Lidovky.cz