Íránci v pátek rozhodují nejen o složení 290členného parlamentu, ale i o takzvané Radě expertů, která má za úkol mimo jiné i vybírat nejvyššího vůdce země. Íránský prezident Rúhání potřebuje ke svým reformám takový parlament, který nebude jeho program blokovat - a reformisté doufají, že i přes čistku v kandidátkách tentokrát uspějí.
Průběh volebVolební místnosti se měly původně v pátek uzavřít již v 15:30 SEČ, hlasování ale bylo kvůli velkému zájmu voličů pětkrát, prodlouženo. Kvůli zájmu především ve velkých městech a v metropoli Teheránu skončily až před 10 hodinou večer SEČ. První výsledky by mohly být známy v sobotu. Íránský ministr vnitra již ve čtvrtek odhadoval, že by volební účast mohla být okolo 70 procent z 55 milionů voličů. |
Vzhledem k tomu, že ajatolláhovi Alímu Chameneímu je už 76 let a Rada expertů, složená z 88 kleriků, má osmileté volební období, mohou jeho nástupce vybírat její členové zvolení právě v těchto volbách.
Íránci chtějí reformy
Islámská republika zažívá vůbec první volby od roku 2013, kdy se stal prezidentem umírněný Hasan Rúhání, a také první hlasování po dosažení klíčové dohody mezinárodních mocností a Íránu o omezení jeho jaderného programu. Po uvolnění ekonomických sankcí se nyní čeká, zda bude následovat politika ekonomických i společenských reforem, které Rúhání sliboval – k tomu ale potřebuje parlament, který nebude jeho politiku blokovat.
REPORTÁŽ Z ÍRÁNU: |
Nyní mají reformisté jen pár desítek křesel a doufají, že jim volby přinesou podstatně silnější zastoupení. Ve prospěch reformistů, nebo alespoň umírněných konzervativních kandidátů se vyslovili i dva bývalí prezidenti Chátamí a Rafsandžání, kteří vyzvali Íránce k účasti ve volbách. „Kdykoliv dostali Íránci šanci vyjádřit svůj názor, vždy ukázali, že jsou pro reformy. Proto zvolili Muhammada Chátamího prezidentem v roce 1997, proto vyšli do ulic v roce 2009 a proto zvolili současnou hlavu státu Hasana Rúháního,“ citoval server Al-Monitor Alího, výzkumníka z institutu pro veřejnou politiku v Komu.
V roce 2009 Íránci protestovali proti opětovnému zvolení Mahmúda Ahmadínežáda a poukazovali na údajné volební podvody. Jeho soupeře Míra Hosejna Músávího poté čekalo domácí vězení a oblíbený politik byl médiím zapovězen.
  |
Optimistický byl před volbami i bývalý člen parlamentu Ahmad Širzád, který předpovídá zastáncům tvrdé linie jasnou porážku. Konzervativci podle něj doplatí na fakt, že podporovali osmiletou vládu prezidenta Ahmadínežáda, která byla pro zemi ekonomickou katastrofou.
Změny budou postupné
Naopak šéf reformní kandidátky v Teheránu 64letý Mohammad Reza Aref byl spíše opatrný a k budoucí spolupráci vyzýval i konzervativce. Britskému deníku The Daily Telegraph řekl, že zvolení prezidenta Rúháního bylo prvním krokem v reformách, druhým krokem by měl být úspěch reformistů v parlamentních volbách: „Pokud uděláme tento druhý krok, ty ostatní už půjdou mnohem snadněji.“
Hlava reformistů Mohammad Reza Aref s manželkou dokládají, že odvolili - v jedné ruce průkaz, na druhé označený ukazováček.
Dělení na konzervativce a reformisty ale není tak jednoznačné, jak ho někdy média líčí. Na kandidátce reformistů figurují i některé osobnosti, které sice kritizují věznění stoupenců výše zmíněného Músávího, v náboženských nebo sociálních otázkách jsou ale na západní poměry konzervativní.
Podobně i v druhém táboře panují rozdíly a značné neshody mezi zastánci tvrdé linie (ti nedávno ostře protestovali proti vládní smlouvě s firmou Airbus o nákupu 118 letadel) vůči Západu a umírněnými konzervativci. Mezi nimi donedávna figuroval například hlavní íránský vyjednavač Alí Laridžání, který se významně zasloužil o dohodu se Západem na omezení jaderného programu. Kandiduje jako nezávislý.
I většina reformistů přitom ctí islámskou revoluci z roku 1979 a mnozí se domnívají, že změny si vyžádají čas.
Liberalizace Íránu: fakt s nejistou budoucností, říká Tureček |
Volby jsou tak jakýmsi vyjádřením důvěry Rúháního reformám. Pokud reformisté zvítězí, dá se očekávat jejich zrychlení.
O ekonomickém programu vlády mluvil při nedávné schůzce i íránský chargé d’affaires Ali Akbar Jowkar: „Írán plánuje upevnění a posilnění ekonomického sektoru, některé firmy už vstoupily do procesu privatizace, snažíme se o větší podporu investic.“
Diplomat zdůraznil i množství voleb, které zažívají Íránci od revoluce v roce 1979 prakticky každý rok. O férovosti nemluvil. I přes masivní zásahy Rady dohlížitelů do kandidátek ale kampaň obou táborů pokračovala a reformisté bojkot voleb odmítli. Na billboardech v Teheránu tak nadále visely plakáty, na nichž se spolu modlí ajatolláh Chameneí, prezident Rúhání, exprezident Rafsandžání a z voleb vyloučený Chomejní.
