ČTĚTE TAKÉ: |
Boris Němcov byl nejen dlouhodobým kritikem Kremlu a čelním představitelem opozice, ale navíc údajně připravoval rozsáhlou zprávu o zapojení Ruska do ukrajinského konfliktu. Vražda se navíc stala dva dny před připravovanou demonstrací proti Putinově vládě. I proto se o jeho smrti hovoří jako o politické vraždě a poslední zprávy ruských vyšetřovatelů o tom, že za činem mohou stát islámští radikálové, berou mnozí s rezervou.
Poslední podobný případ se objevil loni v listopadu, kdy byl v kaluži krve před svým domem nalezen známý Putinův kritik, herec Alexej Děvotčenko. Ten se v roce 2011 vzdal dvou státních cen za herectví „převzatých z Putinových rukou“ s tím, že se za ně stydí. „Už mám dost všech těch záležitostí carského státu... s jeho lžemi, utajováním, legalizovanými krádežemi, úplatkářstvím a dalšími triumfy,“ napsal tehdy ve svém blogu.
PSALI JSME: |
Rok před tím vyzval Děvotčenko své herecké kolegy, výtvarné a hudební umělce, aby bojkotovali „ultravlastenecké, propagandistické, šovinistické, antisemitské a prostalinistické filmy a televizní pořady a agitační dokumenty“. Současně na své umělecké kolegy apeloval, aby neposkytovali rozhovory „lživým a tendenčním státním médiím“ a aby se neúčastnili recepcí spojených s Kremlem.
K TÉMATU: |
Předešlého roku byla v jeho domě v Londýně nalezena mrtvola Borise Berezovského, dlouho považovaného za úhlavního mocenského protivníka Vladimira Putina. Podle pitevní zprávy se oběsil, spekulovalo se ale i o uškrcení. Berezovský dlouhodobě finančně podporoval ruskou opozici a před jeho vraždou varoval i další zavražděný kritik Kremlu, Alexander Litviněnko. V posledních letech ale zchudl a i podle Borise Němcova ztratil v Rusku veškerý vliv. Spekulace o politicky motivované vraždě vyvolalo jeho přátelství s Alexanderem Litviněnkem.
Ostře sledovaná úmrtí
Ten je totiž - společně s Annou Politkovskou - asi nejznámějším případem v sérii úmrtí Putinových kritiků. Litviněnko nejprve pracoval pro sovětské a následně ruské tajné služby, postupem času se ale stal kritikem kremelské politiky. Za to byl vyšetřován a vězněn, musel opustit svou práci a nakonec přesídlil do Británie, kde působil v tamních tajných službách MI5 a MI6.
PSALI JSME: |
Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel. Než se tak stalo, obvinil ze své vraždy prezidenta Vladimira Putina. Britské úřady od začátku považují za hlavní podezřelé tehdejší ruské agenty Dmitrije Kovtuna a Andreje Lugového.
Podobný osud stihl v tom samém roce osmačtyřicetiletou novinářku Annu Politkovskou. Ta byla zastřelena ve výtahu moskevského domu, ve kterém žila. Politkovská patřila k nejznámějším ruským novinářům a obráncům lidských práv.
ČTĚTE TAKÉ: |
Ve svých článcích pranýřovala porušování práv civilního obyvatelstva v Čečensku ruskými jednotkami a byla nesmlouvavým kritikem Kremlu v čele s Vladimirem Putinem. Loni v červnu poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova. Další tři lidé dostali mnohaleté tresty. Advokáti odsouzených oznámili, že se odvolají.
Aktivisté, politici i právníci
S Čečenskou oblastí se pojí i smrt lidskoprávní aktivistky Natálie Estemirové, kterou našli v roce 2009 zastřelenou v Předkavkazské oblasti. Estemirová dlouhodobě kritizovala únosy a mizení civilistů v Čečensku a neschopnost ruské vlády tomu zamezit. V létě 2009 byla unesena přímo ze svého domu v Grozném a její mrtvé tělo se našlo pohozené v nedalekých lesích.
V tom samém roce zemřel ve vězení právník Sergej Magnický poté, co byl zatčen za údajné daňové podvody. Během svého věznění trpěl zánětem břišní slinivky, ledvinovými kameny a blokací žlučníku, podle lidskoprávních aktivistů se mu přitom nedostalo adekvátní lékařské péče. Někteří dokonce tvrdí, že byl ve vězení mlácen, což dokládaly i fotografie jeho mrtvého těla. Magnický krátce před svým zatčením vznesl obvinění z korupce a miliardových podvodů proti prominentním představitelům ruské policie a justice.
Nejblíže má ale k Němcovovu případu smrt bývalého ruského ministra informací a poslance Sergeje Jušenkova. Toho v roce 2003 zastřelili v Moskvě před jeho vlastním domem. Jušenkov byl členem zpravodajského výboru ruského parlamentu a nebývale ostře kritizoval válku v Čečensku a činnost ruské tajné služby FSB. Dva roky před svou smrtí se podílel na vzniku dokumentu, který obviňoval představitele FSB na podílu v sérii bombových útoků v Moskvě, při nichž zahynulo 300 lidí.