Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Knedlíky, bramboráky i lilek. Co si rozhodně nedávat v restauraci?

Jídlo

  6:37
Ve chvíli, kdy dostanete v restauraci do ruky jídelní lístek, automaticky vyhodnotíte, na co z nabídky máte největší chuť, kolik máte zrovna peněz v peněžence, a podle toho objednáte. Zkuste ale zvážit i jiný model rozhodovacího procesu. Vyždímejte ve stravovacích zařízeních maximum z poměru cena/výkon/zážitek. A jiná jídla si uvařte raději doma. Poskytnu vám na to návod k obsluze.

Veronika Kokešová foto: Alena Hrbková

V restauraci si třeba zásadně nedávám bramborové knedlíky. I přesto, že výjimka potvrzuje pravidlo, v naprosté většině případů bývají tuhé, často oschlé, ohřívané v mikrovlnce a rozhodně si na nich nepochutnám. Jednou za čas si proto doma raději dám tu práci sama.

Dalšími příklady toho, co raději neriskovat, jsou třeba bramboráky. Zpravidla smažené ve friťáku na vyjetém oleji a navíc z mraženého polotovaru. Riskantními se ukázaly být i opékané brambory. Lenost některých kuchařů zaslepila jejich svědomí a bez pardonu je zaměňují na talíři za smažené kupované a mražené americké brambory.

Obezřetní byste měli být i v případě lilku. Až příliš často jsem ho obdržela uvnitř ještě nazelenalý a křupavý, tudíž nedodělaný. Zvláštní skupinou jsou suroviny, na které se zpravidla velmi těšíte, jste na ně nalákáni, ale v praxi jich objevíte na talíři prachbídně málo. Jde třeba o lesní houby v polévce, artyčoky na pizze, avokádo v salátu, nebo krevety v předkrmu. Nechci ale aby to vypadalo, že vás chci od návštěvy restaurace odradit, sama tu trávím coby host více času než je záhodno.

Opačným příkladem jsou ústřice. Doma se do nich dostat speciálním nožem sice není nemožná, ale o velkém nebezpečí se tu rozhodně dá hovořit. Celá konzumace si pro exkluzivitu suroviny přeci jen žádá i určitou úroveň prezentace třeba na ledové tříšti a podobně. Je to obřad a domácí prostředí to nedokáže stoprocentně poskytnout. Stejně tak jako většina dalších luxusních plodů moře.

Veronika koko Kokešová

Foodblogerka a moderátorka pražského rádia Expres FM Veronika Kokešová se na půl roku vzdala psaní o jídle i kulinářských pořadů pro internetovou televizi Stream.cz, aby se zasoustředila na vlastní byznys. Celá věc je ale stále spojena s jídlem a natáčením videí. Začíná to horkými vývary do kelímku, pokračuje zavařovanými ve sklenicích a z nich nabízí originální street-foodové verze tradičních českých pokrmů, které prodává na trzích a festivalech. Příběh se odehrává v reálném čase, takže můžete vše i na nahlášených místech ochutnat a převzít osobně z jejích rukou.

Humra jsem doma vařila pouze jedinkrát a hned v tu chvíli jsem věděla, že také naposledy. Ostatně je o tom na internetu i legendární video. Pravidlo číslo jedna, nedávat mu jméno, jsem porušila. Franta byl po hlavě hozen živý do vroucí vody a přiklopen pokličkou. Další možností je usmrtit ho bodnutím do hlavy nebo rozpůlením zaživa. I na dobré slávky si raději zajdu do originální belgické restaurace než je doma čistit a třídit. U takových ingrediencí jde také o kvalitu a především čerstvost. Takže když už, dejte si je spíše v restauraci. V opravdu dobré restauraci, kde jste si kvalitou a čerstvostí ale jistí! To dvakrát podtrhávám.

Přihodím i opravdu dobrý burger nejen kvůli masu na grilu, ale i luxusní briošce. I taková je doma upečitelná a nebo dnes už i ke koupi v pekařstvích, ale alespoň v zimě, když negrilujete venku, je lepší se svěřit profíkům. Stejně tak můžeme mluvit o hovězím steaku. Pánev a trouba nebo ani kontaktní gril doma nenahradí takový, jaký za velké peníze pořídili do steakhousů s dřevěným uhlím a neskutečně vysokým žárem. Navíc tu špatně propečené maso můžete vrátit a chtít jiné. To doma nejde. Chcete-li si pořídit kvalitní uleželou flákotu, beztak za ní dáte v řeznictví několik set za porci.

Někteří lidé mají ale rádi specifickou úpravu pokrmu, kterou kuchaři (často i právem) považují za znehodnocení suroviny. U steaků je to propečení well done. Nevěřili byste, kolik toho kuchař nabrblá, když mu přijde taková objednávka. Samozřejmě můžeme namítat, že zákazník je jeho pán. Nicméně ze vzteku maso buď umučí do absurdna, abyste si své podrážky užili se vší parádou a nebo naopak nedbá požadavku a stejně vám tam pošle ještě dosti růžové. Znám to, moje maminka má ráda minutkové kvalitní hovězí, ale když si ho chce dát well done v restauraci, vždycky je s tím nějaký problém, diskuse, vracení a druhý pokus a podobně. Raději jí ho propeču pořádně, ale nezabiju úplně v pohodlí domova a bez debat.

Mohli bychom takto pokračovat dál. Nestihla jsem se zmínit o speciálních dietách či stravovacích návycích a omezeních, alergiích a podobně. Ale pokud vaříte rádi a s chutí, většina jídel se dá doma, i když třeba ve zjednodušené podobě, obstojně uvařit. O tom je i můj pořad MENU domů, který se na internet vrátil po roční pauze a začala tak další série videoreceptů, které převádí pokrmy ze zajímavých a luxusních restaurací do domácího prostředí.

Jídlo pod palbou

Nová rubrika serveru Lidovky.cz. O své názory, zážitky a dojmy z gastronomie se se čtenáři podělí šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk, šéfkuchař restaurace Grand Cru Jan Punčochář, nejlepší český someliér Tomáš Brůha, šéfkuchař a majitel nově otevřené tržnice v Dlouhé ulici Food Story Jiří Konhefr a nově také blogerka Veronika KOKO Kokešová.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...