30. května 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Temná pohádka Malá z rybárny: citlivější
povaha propláče skoro celý film

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Šťastná. Malá se svým milým Boganem v jeho nočním podniku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šťastná. Malá se svým milým Boganem v jeho nočním podniku. | foto: Reprofoto
Andersenova Malá mořská víla je dost smutná pohádka. Po zhlédnutí loutkového filmu Jana Baleje Malá z rybárny se však může klasická předloha zdát ještě docela radostná.

Představa, že loutkové či vůbec animované filmy jsou tu výhradně pro děti, je samozřejmě lichá. Čím dál oblíbenější je model rodinné podívané, ve které si všechny věkové kategorie najdou své a společně se dojmou či pobaví. Jan Balej ve své temné pohádce zašel poněkud dál: zavádí dětské publikum (které na Malou z rybárny jistě dorazí, doporučená hranice přístupnosti je 12 let) do prostředí, řekněme, morálně výrazně závadného. Rodiče tak mohou mít po návštěvě kina co vysvětlovat. Především ovšem o reálném světě, ve kterém žijeme. 

Andersenova malá mořská ženka se v Balejově filmu ocitá daleko od prostředí mramorových paláců, blyštivých drahokamů, líbezně zpívajícího ptactva a křišťálově čistého moře kypícího pestrým životem. Na břeh ji vyvrhla špinavá realita průmyslového plundrování oceánů. Mořský král se starou matkou a třemi dcerami opouští vydrancované vodní hlubiny a uchyluje se do „exilu“ ve světě lidí, kde rodina v anonymitě přístavního města provozuje skromnou rybárnu. Panoptikální společenství obyvatel a návštěvníků tohoto světa mezi světy je jistě už po staletí v mnohém stejné; omšelost a úpadek periferie jsou jako nekonečné vlny, z nichž se občas vyhoupnou znaky nejnovější doby. Ať jde o typ auta, které je známkou společenské prestiže, nebo druh hudby, jež rozechvěje duši nezkušené dívky. 

Kouzlo periferie. Přístavní čtvrť, nový domov mořského krále v exilu.

Kouzlo periferie. Přístavní čtvrť, nový domov mořského krále v exilu.

Nejmladší dcera poníženého krále, zvaná Malá, ovšem nevidí svět okolo vůbec černě: jeho lákadla jí připadají báječná a nemůže se dočkat, až v šestnácti letech obdrží perlu dospělosti a bude moci vyrazit za všemi atrakcemi, které jí její sousedství nabízí. Je nadšená zdeformovanou podobou světa, jehož jinou tvář nezná, a muže svého srdce záhy nalezne v „neodolatelném“ majiteli nočního erotického klubu Boganovi. Tak v této skeptické pohádce vypadá princ – a dál už není třeba děj nijak zvlášť připomínat, Malá z rybárny se Andersena drží celkem věrně. Zdánlivě je místy o něco mírnější: mořská čarodějnice nevyřízne Malé jazyk, jen jí ustřihne vlasy. Ve skutečnosti je však Jan Balej ke své malé hrdince mnohem nelítostnější než Andersen a ukazuje její zkázonosnou iluzi v nemilosrdně groteskních obrazech, nepřipouštějících žádný útěšný výklad.

Zatímco nad Andersenovou původní hrdinkou je namístě uronit slzu až v závěru, kdy se její krásný idol zhroutí, nad Balejovou Malou by mohla citlivější povaha proplakat skoro celý film, protože idoly jsou tu od počátku ubohé, beznadějné, kontaminované špínou a falší. Dojemné vyznění podtrhuje podoba loutek, kdy světem podváděná Malá zůstává dítětem s velkýma očima i ve své předčasně dospělé podobě; i tradiční způsob animace (kombinovaný s digitální technologií) pomáhá evokovat prostotu a bezelstnost hrdinky a malost a směšnost všeho, co ji ohromuje. 

Poetická návštěva v hampejzu

Při tom všem smutku, který Malá z rybárny vyzařuje, jde ovšem zároveň o film velmi vtipný, plný okouzlujících obrazových hříček a zábavných situací. Jan Balej si s velkou chutí a do detailů pohrává s pokleslou poetikou vykřičené čtvrti; erotický pajzl, jehož je „princ“ Bogan majitelem, je propracován do obdivuhodných podrobností, které zdůrazňují nevábnou realitu tohoto prostředí, ale zároveň ji také ironizují a zlidšťují. Loutkový film se nápaditě vyrovnává s provozem v kójích, kam chodí návštěvníci za dámskou společností, s mechanickým tancem nahé ženy u tyče i s dýlováním tvrdých drog. 

Malá z rybárny

ČR, SR, Německo, Francie 2015 

Režie a výtvarník: Jan Balej Scénář: Jan Balej a Ivan Arsenjev 

Vypravěč: Oldřich Kaiser 

Premiéra 28. 5.

Vtipně a s laskavým úsměvem, ve skutečnosti však tenhle film nešetří nikoho – své hrdiny ani diváky. Předkládá palčivý obraz osudu ztracenců, jejichž tradiční svět nenávratně zmizel, a lákadla, která se jim nabízejí v novém životě, jsou ve skutečnosti jen žalostné, pochroumané odpadky moderního životního stylu.  V souladu s obecně podvratným posunem příběhu je pak i závěrečné ponaučení, které vypravěč Oldřich Kaiser optimisticky dodá a v němž vyzve diváky k následování Malé v její odvaze a touze něco zažít. „Kotvy vzhůru...!“ Naděje, že je kam plout, nakonec drží nad vodou nejen Malou, ale celé lidstvo. Pozorovat to z odstupu je nejspíš zábavné a smutné zároveň. Tak jako Balejův film.

  • 0Diskuse
Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz