V církevní a náboženské oblasti zůstala revoluce zdánlivě v polovině cesty. Husitům se nepodařilo přesvědčit křesťanstvo o závaznosti programu čtyř artikulů pražských, ba ani prosadit přijímání pod obojí způsobou jako povinné pro všechny obyvatele Čech a Moravy. Dosáhli tak jen jeho zrovnoprávnění v českomoravském prostoru. Kališnická církev setrvala v rámci římské církve (odtržení od ní nebylo husitským cílem), ale nikdy s ní již nenalezla plnou shodu a uchovala si autonomní postavení.
Bylo by však zpozdilé vyčítat husitům, že se neodvážili tak zásadního kroku jako pozdější evropské reformace (i početně marginální Jednota bratrská) a nerozešli se s římskou církví naprosto. Kompaktáta byla kompromisem, který reflektoval izolovanost husitství na evropské scéně i jeho pozice v českých zemích.
