Ekologové donekonečna několik let opakovali, že činnost jaderné elektrárny Indian Point má negativní vliv na životní prostředí. Varovali, že její provoz může vyvolat katastrofu, a to přesto, že státu dodávala velkou část bezuhlíkové elektřiny. Jádro ale v dalších měsících a letech nahradil zemní plyn, píše britský deník The Guardian.
Kvůli uzavření jejího provozu a náhradním zdrojům však v americkém státu New York citelně stouply emise skleníkových plynů. Jeho energetická síť je nyní o mnoho špinavější, v tomto ohledu překonává i tradičního emisního rekordmana – stát Texas. Emise státu New York jsou dokonce vyšší, než jaký je průměr Spojených států amerických.
„Z pohledu klimatických změn to skutečně byl krok zpět. Jde o varovný příběh, kvůli němuž je nyní stát New York ve složité situaci,“ říká Ben Furnas, odborník na klimatickou a energetickou politiku z Cornellovy univerzity.
Obavy z jaderné katastrofy
Ekologové dlouhodobě volali po uzavření hlavně kvůli obavám o únik radioaktivního materiálu do podzemních vod. Hrozily také škody na populaci ryb, neboť jaderná elektrárna využívala k chlazení vodu z řeky. Některé problémy ale elektrárna Indian Point opravdu měla. Například na jaře roku 2015 unikly do řeky Hudson tisíce litrů oleje z poškozeného transformátoru.
Indian PointOdstavená jaderná elektrárna Indian Point se nachází asi 65 kilometrů severně od Manhattanu. Provoz zahájila v šedesátých letech minulého století. Její tři reaktory v jednu chvíli zajišťovaly asi čtvrtinu celkové energie, kterou americký stát New York každoročně spotřeboval. |
Uzavření provozu probíhalo postupně. Tehdejší guvernér státu New York Bernie Sanders jej nejprve oznámil v roce 2017 s tím, že reaktory budou vyřazené z provozu do roku 2021. Po jejím odstavení klesl ve státě New York podíl výroby elektřiny z jaderných zdrojů z třetiny přibližně na pětinu.
Ve státě New York se nyní ještě nachází další dvě jaderné elektrárny, které v minulosti rovněž čelily velkému odporu ekologů. Licence k jejich provozu vyprší během tohoto desetiletí.
Klimatické cíle státu v ohrožení
Vedení amerického státu nyní chce, aby jeho rozvodná síť do roku 2040 neprodukovala žádné emise. Otázkou ale je, zda se tento cíl podaří bez jaderných zdrojů splnit. Nejspíš k tomu přispějí dva velké projekty, které mají být spuštěny do roku 2027. Týkají se přísunu kanadské vodní, solární a větrné energie. Pokud se k nim ale nepřidají i další, tak to pravděpodobně stačit nebude.
„S budováním obnovitelných zdrojů stále potřebujeme energii pro případ, že vítr nefouká a slunce nesvítí. Nejčastěji to je plyn. Odebrání velkého kusu čisté energie z jádra může být z pohledu změny klimaty ranou, jež si způsobujeme sami,“ doplňuje odborník Ben Furnas.
V kontextu celých Spojených států amerických hraje jaderná energetika stále důležitou roli. Země díky jaderné energii vyrábí asi pětinu své elektřiny.
