Britský ministr financí Rishi Sunak a německý ministr financí Olaf Scholz uvedli, že se jedná o historický krok. „Je to dobrá zpráva pro daňovou spravedlnost a solidaritu a špatná zpráva pro daňové ráje po celém světě,“ prohlásil Scholz. „Dalším krokem bude prodiskutovat dohodu skupiny G7 s větším množstvím partnerů v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a ve skupině největších světových ekonomik G20,“ dodal.
Země G7 jsou znepokojeny ruskými podvratnými aktivitami vůči demokraciím. Kritice neušla ani Čína |
„Dohoda by měla vést k reformě daňového systému tak, aby odpovídal digitální éře a aby správné firmy platily správné daně na správném místě,“ prohlásil britský ministr financí Sunak. Jeho americká kolegyně Janet Yellenová uvedla, že jde o důležitý posun na cestě „k dosažení globální dohody, která by měla zajistit spravedlnost pro střední třídu a pracující lid v USA i v celém světě“.
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire daň ze zisku globálních firem ve výši nejméně 15 procent nazval „výchozím bodem“ a slíbil, že bude bojovat za její další zvýšení. „Je to výchozí bod a v dalších měsících se budeme snažit zajistit, aby tato daň byla co nejvyšší,“ napsal Le Maire na Twitteru.
Nous y sommes !
Après 4 ans de combat, un accord historique a été trouvé avec les États membres du G7 sur la taxation minimale sur les entreprises et sur les géants du numérique.
La France peut être fière ! https://t.co/eIMqjweyjl
Na tom, jak zlepšit výběr daní od nadnárodních korporací a velkých technologických firem typu Facebook či Google, se bohaté země snažily bez úspěchu dohodnout řadu let. Nynější dohoda byla uzavřena v Londýně na setkání ministrů financí skupiny G7, která zahrnuje Spojené státy, Kanadu, Japonsko, Británii, Německo, Itálii a Francii.
Dohoda má podle agentury AP dvě hlavní části. Ta první umožňuje zemím zdaňovat zisky největších světových firem, které nemají v těchto zemích fyzické sídlo, ale mají tam podstatné příjmy, například z digitální reklamy. Druhá část dohody požaduje, aby firma v zemi, kde si zřídila sídlo, platila daň v minimální výši 15 procent.
Dohoda rovněž slibuje ukončit výběr digitální daně, který jednostranně zavedli například v Británii, Itálii, Rakousku nebo Turecku, ve prospěch globální dohody. Tyto jednostranné digitální daně v minulosti odsoudily jako nekalou praktiku Spojené státy, protože opatření převážně zasáhlo americké technologické giganty.
Česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na twitteru uvedla, že je spravedlivé, aby firmy platily daně v zemích, ve kterých podnikají a vytváří zisky. Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by měli za ztráty způsobené pandemií zaplatit ti, kteří na ní mocně vydělali. „Vítězové musí pomoci těm, kteří často ne vlastní vinou ztratili a někdy strádají. Podporuji záměr G7 na globální zdanění nadnárodních společností,“ napsal na twitteru Zaorálek.
Firma Google v reakci uvedla, že „práci na modernizaci mezinárodních daňových pravidel rozhodně podporuje. „Doufáme, že země budou i nadále spolupracovat na brzkém dokončení vyvážené a trvalé dohody,“ řekla mluvčí české pobočky Alžběta Houzarová.
Společnost Amazon dohodu označila za vítaný krok vpřed a vyjádřila naději, že budou jednání pokračovat i na širší úrovni, například v rámci skupiny G20.
Kladně dohodu hodnotí také firma Facebook. „Chceme, aby mezinárodní daňová reforma pokračovala a uspěla, přičemž si uvědomujeme, že to pro Facebook může znamenat placení více daní na různých místech,“ řekl viceprezident firmy Nick Clegg. „Je to první krok k jistotě pro podniky a k posílení důvěry veřejnosti v globální daňový systém,“ dodal.
Dohoda podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala na globální úrovni nepochybně zjednoduší boj proti mezinárodní daňové konkurenci v situaci, kdy mnoho vyspělých zemích zaznamenává velké schodky a dluhy. „Bude také dobře, pokud tato dohoda umožní snadnější dohodu o digitální dani na úrovni OECD. To, že průmyslové země jako Čína, Jižní Korea nebo Mexiko nejsou signatáři, je nevýhoda, ale i tak jde o pokrok,“ dodal Dohnal.
