Kdo nebude ochoten nastoupit do vlaku jedoucího směrem ke snižování uhlíkové stopy, spotřeby vody, ale i třeba větší rovnoprávnosti zaměstnanců různých pohlaví nebo vyšší nezávislosti managementu na vlastnících firmy, může brzy narazit třeba při žádosti o úvěr u banky. Anebo na nezájem investorů o dluhopisy či emitované akcie. Reagovat na to už začínají i české firmy. Zatím ale, jak vyplynulo z aktuálního průzkumu globální banky HSBC, výrazně méně než jejich zahraniční konkurenti.
Přístup, označovaný zkratkou ESG (Environment, Social, Governance), se stává všeobecným požadavkem dnešní doby a jde ruku v ruce s další výzvou s názvem udržitelnost. ESG znamená nejen odchod od ekologicky závadných výrob či snižování emisí, spotřeby vody i plastů. Ale také zlepšování podmínek pro zaměstnance, vztahů s dodavateli či třeba zvyšování nezávislosti představenstev firem, vyšší role nezávislého auditu a podobně. V zahraničí už má ekologický a sociálně zodpovědný přístup mnoho průkopníků, v Česku se k němu zatím moc firem nehlásí.
Největší dopravní zácpa v historii. Zamrzlé dodavatelské a obchodní řetězce povolí nejspíš až na jaře |
Z aktuálního průzkumu pro HSBC sice vyplynulo, že se 65 procent českých firem chystá při svém investičním rozhodování v následujících pěti letech zohlednit kritéria ESG a že firmy se do příslušných opatření chystají investovat celkem 117 miliard korun. Ale, jak Lidovky.cz upozornil šéf české HBCS Richard Keery, jejich aktivity se zatím soustřeďují jen na část požadavků, které ESG obnáší. Navíc asi čtvrtina firem nemá o obsahu tohoto pojmu ani ponětí.
Polovičatý přístup
Nadnárodní investiční banka HSBC ve čtvrtek zveřejnila průzkum mezi managementy 300 českých podniků s více než 50 zaměstnanci. Z něj vyplynulo, že 24 procent firem o ESG vůbec neví a že pouze čtvrtina podniků například má plán, jak dosáhnout uhlíkové neutrality.
„Podle dat HSBC je znalost ESG stále nízká i mezi většími podniky a méně než polovina firem v Česku považuje ESG za důležité,“ řekl serveru Lidovky.cz k výsledkům průzkumu generální ředitel české odnože HSBC Richard Keery.
Nicméně 65 procent dotázaných hodlá podle průzkumu do jednotlivých opatření, která cílí na udržitelnost, do roku 2025 investovat v průměru 27 milionů korun a dohromady 117 miliard. Zhruba polovina investic (48 procent) má jít do bezemisní energie, dále chtějí podniky investovat do lepší vodohospodářské infrastruktury (42 procent) a do elektrifikace dopravy (33 procent).
Jenže: ESG znamená podstatně více. „Pokud jde o vlastní firemní ESG priority, firmy se zaměřují především na spotřebu elektřiny (60 procent firem), recyklaci (56 procent) a spotřebu vody (43 procent), a to na úkor sociálních a správních aspektů ESG a dlouhodoběji orientovaných cílů,“ uvedla ve čtvrteční tiskové zprávě HSBC. „Podniky by měly pochopit, o čem ESG skutečně je a co znamená pro budoucnost. A ne se pouze zaměřovat na krátkodobě orientované projekty, jako je recyklace a snižování spotřeby energie. Toto by si měly uvědomit, začít pracovat na dlouhodobějších projektech a více se zaměřit vedle životního prostředí i na oblast společenské odpovědnosti a řízení firmy,“ zdůraznil pro Lidovky.cz Keery.
Dobrovolnost lepší než regulace
Na stranu českých firem se však staví například majitel investičního nemovitostního fondu ČSNF Daniel Římal. „O společenské a environmentální odpovědnosti se může buď dlouze hovořit, nebo ji uvádět do života. Sázení stromků, ekologické a hlavně ekonomické vytápění jsou pro nás samozřejmost, protože to naši klienti chtějí a my to považujeme za cestu, která má budoucnost. Pokud tento směr chce někdo spolehlivě zabít, ať z něj udělá povinnost. Pokud bude dobrovolný, bude mít smysl.“
Česká města musí tvořit tým, ne soupeřit. Vydělají na tom, tvrdí britský urbanista |
Tomáš Pfeiler, portfoliový manažer společnosti Cyrrus upozorňuje, že je jen otázkou času, kdy se požadavky ESG začnou v plné síle promítat také do Česka. „Je to trend, kterému se v budoucnu nevyhneme. Bude se s největší pravděpodobností prosazovat cestou regulatorního tlaku více než přirozeným zájmem firem a lidí. I když je tu na druhou stranu i motivační prvek, že firma, která se prokáže jako ekologická, protože třeba má nízkoemisní budovu, může získat výhodnější financování. Nižší úrokovou sazbu u úvěrů či svých dluhopisů,“ odhaduje další vývoj.
Finanční přínosy
Výhody ESG vidí také hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „U firem hlásících se k ESG mají investoři výhodu, že byznys těchto firem by neměl být významně dotčen nějakými přelomovými regulacemi. Na rozdíl třeba od tabákových či uhelných společností a podobně, které neví dne ani hodiny, kdy například skokově vzrostou daně u jejich produktů,“ vysvětluje. Dodává, že některé typy podnikatelských záměrů, označovaných za špinavé, už mají problém s financováním od bank.
Měřitelný přínos vyzdvihuje i Keery. Opírá se přitom o globální průzkum, který letos HSBC provedla mezi 2000 emitenty a institucionálními investory z celého světa. „Celkem 51 procent respondentů věří, že když bude věnovat pozornost těmto otázkám, může jim to pomoci zvýšit výnosy nebo snížit riziko. To je nejvyšší podíl respondentů za poslední tři roky,“ řekl Keery.
„Je příznačné, že v roce 2020, který byl pro akcie mimořádně bouřlivý, dosáhly takzvané klimatické akcie, jež se zaměřují na oblast obnovitelných zdrojů energie a její skladování, zemědělství či zefektivnění dopravy, 37procentní míru zisku oproti tržnímu průměru 11 procent,“ dodává.
