Nečas s Nečasovou směřují kvůli kauze trafik k soudu

V novodobých dějinách České republiky se ještě nestalo, aby byl obžalován bývalý či současný předseda vlády. Tento stav prolomil až expremiér Petr Nečas. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci na bývalého šéfa ODS, jeho manželku Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) a někdejšího vysoce postaveného úředníka Romana Bočka (rovněž ODS) podalo obžalobu kvůli podezření z uplácení poslanců funkcemi.

Vyšetřovatelé kladou Nečasovi za vinu, že takto podplatil tři exposlance občanských demokratů Ivana Fuksu, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Nečasovou státní zástupci obžalovali také kvůli případu krácení daní za luxusní dary v hodnotě deseti milionů korun.

Mandát za lukrativní post

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Tehdejší „rebelové“ vládní strany se v listopadu 2012 vzdali mandátu a umožnili tím pokračování Nečasovy vlády. Odměnou jim měly být lukrativní posty ve státních firmách. Ivan Fuksa působil 11 měsíců v představenstvu Českého Aeroholdingu, Marek Šnajdr zase vedl dozorčí radu Čepra, státní firmy odpovědné za přepravu a skladování ropy a ropných produktů.

Tluchoře, Šnajdra i Fuksu poslali detektivové v červnu 2013 do vazby. O měsíc později však Nejvyšší soud rozhodl, že je stíhat nelze.

Advokát bývalého premiéra Josef Lžičař se s textem a argumentací obžaloby zatím neměl možnost seznámit. Olomoučtí státní zástupci ji poslali k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Ten ji po předběžném projednání může buď vrátit k došetření, anebo přijmout. Až tehdy budou mít advokáti obžalovaných šanci dostat se ke spisu.

Lžičařovi se však nelíbí, že státní zástupci spojili v obžalobě kauzy trafik a „kabelek“ Nečasové. „Připadá mi to jako snaha vyšetřovatelů udělat divadlo pro veřejnost: ‚Podívejte se, jak premiér a jeho přítelkyně, nyní manželka, musí k soudu.‘ Přijde mi to jako teatrální gesto,“ řekl LN Lžičař.

Exposlanec Tluchoř popřel jakékoliv uplácení. „Skutek, ze kterého nás policie obvinila, tedy složení mandátů za zisk pozic ve státních firmách, se nikdy nestal,“ uvedl pro ČTK.

Překvapivý verdikt

Stíhání bývalého premiéra Nečase a jeho současné ženy v kauze trafik provázely od počátku problémy. V roce 2013 do případu zasáhl Nejvyšší soud, který zastavil stíhání exposlanců Fuksy, Šnajdra a Tluchoře. Ti si měli nechat slíbit trafiky za složení mandátu na půdě sněmovny.

Podle mínění nejvyšších soudců politiky chrání speciální výsada – indemnita, tedy neodpovědnost poslance za hlasování a určité projevy učiněné v Poslanecké sněmovně a v jejích orgánech.

Verdikt však obsahoval ještě jeden podstatný moment. Soudci dospěli k závěru, že někdejšího premiéra Nečase zvláštní výsady před stíháním nechrání. Byl totiž kryt procesní imunitou, která se vztahuje jen na projevy ve sněmovně. Jenže trafiky údajně Nečas nabízel z pozice premiéra a toho žádná imunita nekryje.

Ústavní zpřesnění

K současné obžalobě státním zástupcům napomohl i nález Ústavního soudu z loňského června, který zamítl stížnost exposlance Věcí veřejných Otty Chaloupky v jiném případu. Politik se marně domáhal vynětí z pravomoci policie a soudů v souvislosti s výroky o Romech na sociální síti Facebook. Z verdiktu vyplývá, že beztrestnost se na poslance vztahuje jen ve chvíli, kdy hovoří do pléna k ostatním kolegům. A nikoliv když jednají v zákulisí nebo když se vyjadřují na sociálních sítích.

Zatímco u tria rebelů ODS už nemohl nález v kauze Chaloupka nic změnit, u dalšího Nečasova stíhání zřejmě sehrál důležitou roli.

„Rozhodnutí Ústavního soudu podrobíme analýze. Následně se tím budeme zabývat a zkoumat všechny možnosti. Ústavní soud dal plně za pravdu naší právní konstrukci,“ komentoval to loni Pavel Komár, náměstek vrchního státního zástupce z Olomouce.

Ústavní soud se také přiklonil k funkčnímu vymezení parlamentu. Zvláštními výsadami mají být chráněna pouze fóra, kde dochází ke svobodné a otevřené výměně názorů mezi poslanci nebo senátory, nikoliv třeba projevy vyslovené v kuloárech, parlamentních restauracích a při soukromých rozhovorech, případně poté, co jednání parlamentní komory skončilo.

Pikantní na tom je, že pouhé dva měsíce před tímto vymezením se musel stát za stíhání tří exposlanců veřejně omluvit a vyplatit jim statisícové odškodné.

To není trestné

Proti obžalobě se ohradil Bočkův právní zástupce Petr Toman. Vadí mu především délka řízení. To trvá už tři roky. Nelíbí se mu ani to, že obžaloba byla odeslaná až půl roku od okamžiku, kdy se se spisem seznámili obvinění.

„Každý den trestního stíhání mého klienta poškozuje. Seznámení se spisem proběhlo koncem loňského roku. Obžaloba bývá obvykle podána obratem. Tady vedl vyšetřování sám státní zástupce, který celou věc znal, takže pro to zdržení nemám vůbec žádné vysvětlení,“ konstatoval Toman, který trvá na nevině svého klienta.

Kauza „pašaliků“ pro exposlance ODS pochází z podzimu 2012. Nečasova vláda se tehdy snažila v Poslanecké sněmovně protlačit takzvaný stabilizační daňový balíček. Jenomže jí chyběla dostatečná podpora, neboť vedle opozice proti návrhu hlasovalo i šest poslanců vládní občanské demokracie – včetně Fuksy, Šnajdra a Tluchoře. Ti však později složili mandát, čímž zpřístupnili vládě cestu prohlasovat daňový balíček.

Kauza Nagygate propukla v červnu 2013. V jejím důsledku padla Nečasova vláda, nastoupil Rusnokův úřednický kabinet a následovaly předčasné volby.

Olomoucký politolog z Univerzity Palackého Pavel Šaradín míní, že Nagygate byla pro českou demokracii užitečnou.

„Musíme mít na zřeteli, že šlo o zásah do politiky a vůbec vyvážení moci. Rozhodují tedy velmi drobné nuance. Celý případ byl užitečný pro českou demokracii. Vyzkoušely se její hranice a ústavnost,“ řekl Lidovým novinám Šaradín.