Sobota 26. září 2020svátek má Andrea 9 °C déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Cestování > Aktuality

NOMÁDI: Slovák si postavil ze školního autobusu domov. Stačilo mu půl milionu korun

International 3800 – klasický americký školní autobus z roku 1993 si Lukáš... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy International 3800 – klasický americký školní autobus z roku 1993 si Lukáš... | foto: Lukáš Lenner

Lukáš Lenner nezapře, že má rád auta. Závodí v driftování. Před dvěma lety se zamiloval do představy, že si z klasického amerického školního autobusu postaví pojízdný domov. Podívejte se, jak to dopadlo.

Poslední týdny brázdí Ameriku školní autobus International 3800 vyrobený v roce 1993 s poněkud netradiční barvou a obří bednou klimatizace na střeše. Lukáš Lenner vyrazil na svou několikaměsíční cestu kolem USA. Do nákupu autobusu a jeho úprav investoval necelých 500 tisíc korun a zhruba sedm měsíců práce jeho a jeho přátel. Na otázky serveru Lidovky.cz odpovídal písemně.

International 3800 – klasický americký školní autobus z roku 1993 si Lukáš...
International 3800 – klasický americký školní autobus z roku 1993 si Lukáš...

Lidovky.cz: Jak je složité koupit v USA ojetý školní autobus? A kolik vlastně stál ten váš?
Koupit ojetý „school bus“ v Americe je docela jednoduché. Tak jednoduché, jako koupit ojetý Volkswagen Golf v Česku nebo na Slovensku. Kupují se na aukcích, ale dají se najít i na Craigsliste nebo facebookovém Marketplace, kde jsem objevil já ten svůj. Ale poněkud složitější je to s jeho registrací. Americký školní autobus si může koupit kdokoliv, kdo má povolen legální pobyt v USA. Dostáváte takzvaný Bill of Sale, v němž je uvedeno, že dotyčná osoba je vlastníkem.

Abych mohl autobus legálně používat, musím mít americký řidičák a také pojištění a registraci. Žiju v USA už šest let, tak s tím nebyl problém. Lidé si běžně nechávají autobus přeregistrovat do kategorie obytný vůz/přívěs. To přináší levnější pojištění a méně byrokracie ze strany státu. Ani já jsem se tomu nevyhnul, jelikož můj řidičák mě neopravňuje řídit autobus. Na to bych potřeboval CDL (Commercial Driver License, pozn. red.). Autobusy se dají najít v ceně od 1500 dolarů (zhruba 33 000 korun při současném kurzu, pozn. red.) a jsou v obstojném stavu.

Osobně bych nekoupil nic s cenovkou nižší než 3000 dolarů. Za ten můj jsem zaplatil 4200 dolarů (zhruba 92 000 Kč při současném kurzu, pozn. red.). Je to takzvaný short bus, tedy vozidlo o délce 25 stop. To je zhruba 7,6 metru. Ty klasické dlouhé školní autobusy, jaké známe z filmů, měří mezi 35 a 40 stopami (40 stop je více než 12 metrů délky, pozn. red.). Můj stroj má pětistupňovou manuální převodovkou a prakticky nebyl poznamenaný korozí, proto jsem neváhal zaplatit o trochu víc.

Lidovky.cz: Proč jste si vybral autobus k přestavbě na svůj mobilní domov? Kvůli vnitřnímu prostoru?
Důvod, proč jsem si pořídil právě autobus a ne dodávku nebo přívěs, je zcela nezvyklý. Jelikož závodím s auty v driftování, hledal jsem spolehlivou přepravu pro „sportovní náčiní“. Ojetý spolehlivý pick-up by stál přes deset tisíc dolarů. Přitom nabízel jen omezenější využití. Tahal bych s ním přívěs a mohl bych vozit na korbě kola a pneumatiky na závodění.

Koncem roku 2018 jsem se seznámil s týpkem, který si na závody přitáhl auto právě krátkým školním autobusem. Ten nápad mě tak uchvátil, že jsem si slíbil jednu věc: Příští rok si mé zavodní auto přitáhnu přesně na tento závod vlastním autobusem. A tak začal lov na ten můj vysněný autobus. Ani ne za tři měsíce jsem se stal vlastníkem stroje International 3800 vyrobeného v roce 1993. Sedačky jsem vyházel ven v ten samý den, kdy jsem jej koupil! A přestavba se mohla začít.

Lidovky.cz: Ten váš téměř třicet let starý autobus ale není žádná velká formule, že? Kolik to jede a kolik to žere?
Ano, jako by se řídil heslem: „Pomalu dojedeš dál“. Maximální rychlost busu je 70 mph, tedy zhruba 112 kilometrů v hodině. A to musím jet dolů z kopce. Při stoupání ručička tachometru zřídkakdy překročí hodnotu 45 mph. A to mám plynový pedál na podlaze. Spotřeba odpovídá velký obytným autům, tedy zhruba 23 litrům paliva na 100 kilometrů.

Americké cesty nomádů

Lidovky.cz: Jaké jsou vaše cestovatelské plány?
Plány se dost mění, hlavně kvůli covidu. Původně jsem chtěl cestovat tři až pět měsíců po Spojených státech. Dokonce jsem si v naplánoval trasu. Ale dokončuji úpravy autobusu během cesty, takže se mi stane, že někde zůstanu déle a původní plán tak vzal za své. Stále se držím zásady: navštívit alespoň dvě až tři největší zajímavosti v každém státě, jímž projíždím.

Lidovky.cz: Kde na takový výlet berete peníze?
Celý roadtrip financuji z kreditních karet. Discover a VISA už jsou vyčerpané, zdá se, že přišel čas na MasterCard. Ne, dělám si legraci. Když jsem se v lednu 2020 rozhodl, že vyrazím na tuhle cestu, věděl jsem, že si musím začít odkládat stranou víc, než jsem byl zvyklý. Tři roky jsem pracoval jako inženýr pro Ford Motor Company, takže už jsem něco našetřil. V 2020 jsem pracoval pro jistý speed shop, kde jsme stavěli závodní auta. Takže jsem dal dohromady dost peněz na dokončení přestavby autobusu a také na cestu.

Lidovky.cz: Jak jste bus upravoval?
Začal jsem v říjnu 2018 v Detroitu, což byl kvůli počasí patrně nejhorší možný čas na takovou operaci. Autobus jsem „oholil“ až na plech, což bylo v listopadu. A začátkem prosince se začalo pracovat na interiéru. Nejnáročnější bylo jednoznačně řezání a sváření podlahy sprchového koutu, během detroitské zimy teploty klesly pod minus 20 stupňů. Klimatizaci jsem instaloval během týdne, kdy jsem byl nedaleko Dallasu v Texasu a rtuť teploměru stoupala na 45 stupňů Celsia.

Vše v interiéru je ruční práce a vše je vyrobeno na míru. Dost mi pomohla CNC fréza na přesně vyřezání nábytku a šuplíků. Design se drží čtyř elementů, nebo chcete-li prvků. Jsou to: tmavé ořechové dřevo, broušený hliník, pravá cihla a bílý lak na dvířkách. Za materiál na úpravu interiéru a exteriéru jsem utratil 18 000 dolarů (zhruba 396 000 korun, pozn. red.).

Lidovky.cz: Trochu mě děsí obří bedna klimatizace na střeše? Z čeho ji chcete živit? Koupil jste akumulátory z vyřazené ponorky?
Klimatizace na střeše nebyla zrovna v plánu. Viděl jsem různé youtubery, jak si instalují miniklimatizační jednotky na své autobusy a jen jsem si pomyslel, že to je zbytečný luxus. V té době jsem žil v Michiganu, kde maximální teploty nepřekročily 33 stupňů. Říkal jsem si, že to se dá zvládnout bez klimatizace. Na konci cesty chci autobus prodat se ziskem.

Kdo zná Američany, ví, že klimatizaci milují. Navíc jsem v Texasu málem zkolaboval z vedra. Pochopil jsem, že klimatizaci prostě musím namontovat. Vím, že ta krabice nevypadá nejelegantněji, je tam jako pěst na oko, ale z inženýrského hlediska to bylo nejefektivnější řešení. Pochopitelně klimu neutáhnou soláry s výkonem 800W, které mám na střeše. Za jízdy, když „pomáhá“ alternátor, běží v pohodě. A nástavbová baterie s kapacitou 350 Ah umožňuje nechat klimatizaci pracovat zhruba 3 hodiny. Takže před spaním vychladím interiér a vím, že už před obědem dalšího dne soláry dobijí nástavbovou baterii.

Cestu Lukáše Lennera můžete sledovat na jeho Instagramu

Lidovky.cz: Je teď #vanlife v USA trendy a cool? Protože v Evropě tahle vlna sílí. Dokonce o #vanlife začaly vycházet knihy.
Ano, #vanlife a #buslife je momentálně ve Spojených státech docela rozšířený. Lidé, především mladí, už mají plné zuby placení nájmu ve velkoměstech. A s příchodem covidu se da šikovně využít možnost pracovat z domova a celé to spojit s cestováním po Státech. Já osobně si myslím, že se tento způsob života ještě rozšíří.

Lidovky.cz: Jak jste se vlastně v USA octnul? Co tam děláte?
Přijel jsem v srpnu 2014 kvůli škole. Původně jsem chtěl jen dostudovat a po dvou letech se vrátit do Evropy. Ale když jste mezi Indy a Pákistánci, kteří donekonečna básní o tom, jak dostudují, najdou si ve Státech práci u nějaké softwarové společnost a budou do konce života za vodou, tak vás to ovlivní. Hned po škole jsem začal pracovat jako vývojář v oblasti klimatizací, vytápění a termodynamiky pro Ford. Pak jsem designoval závodní auta pro jednu společnost v Atlantě.

Lidovky.cz: Mění pandemie covid-19 vaše cestovatelské plány?
Naštěstí covid kompletně nepřekopal mojí trasu, ale zrovna dnes jsem musel oželet dvě krásná místa. Moc jsem si přál vidět Four Corners Monument a také Antelope Canyon, ale obě tato místa jsou bohužel zavřená. Celkově bych to shrnul tak, že více „svobody“ a méně omezení bylo cítit v republikánských státech. Tam, kde vládnou demokraté, je to přísnější.

Lidovky.cz: Jak je to v USA s freecampingem? Je tolerován?
Během posledních dvou měsíců jsem platil za kemp třikrát. Freecamping vřele doporučuji. Mám různé aplikace, kde si mohu zjistit, zda je konkrétní kousek země soukromý pozemek, nebo jej spravuje Bureau of Land Management (BLM). BLM totiž dovoluje setrvat na daném místě až čtrnáct dnů a dokonce provozují na některých místech toalety. Také doporučuji si koupit roční vstup do národních parků, kde se také dá přespávat.

Tomáš Málek

Autor

Tomáš Málektomas.malek@lidovky.czČlánky

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Cejl, Brno | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

V Německu se žáci chrání proti infekci i při hodinách. Pokud nemají roušky,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Psycholog a manželský poradce Petr Šmolka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!