Brzký start je základní podmínkou úspěchu. Na vodu vyrážíme z berounského vlakového nádraží a míříme do Žloukovic. Malé obce ležící proti proudu řeky. Osobní vlak vyjíždí v 6:16 minut. V cíli by měl být po 17 minutách a zdolání 15 kilometrů. Loď vážící 17,5 kilogramu je sbalená ve vodotěsném vaku, který se nosí na zádech jako krosna.
Žloukovice spí. Z vlaku vystupujeme sami. K brodu, kde je dobré místo pro nástup do lodě, je to pár desítek metru. Přesně v 7:00 je loď Thaya z dílny Gumotexu nafouknutá, skladácí pádlo připravené, nepromokavý vak na palubě. Práce s pumpičkou dobře rozproudí krevní oběh. Celé údolí Berounky je zahalené v mlžném oparu. Jdeme na to.
Zvykáme si na vlastnosti nafukovací lodě. Tento úsek Berounky neoplývá zrovna nejrychlejším proudem, takže máme ideální podmínky. Voda je po sérii tropických dní teplejší než ranní vzduch. Nad hladinou se objevují proužky mlhy. Míjíme tábořiště Blackfoot, které nevykazuje žádné známky života. V teepee se patrně ještě spí.
Přichází chvíle pro romantiku. Sluneční kotouč prosvítá přes mlhu a světlo rozehrává světelnou show v tichém údolí Staré řeky.
Tahle chata je vidět ze silnice, která spojuje Nižbor a Žloukovice. Ale až z vody vynikne její exkluzivní místo. Dřevěný domek se doslova tyčí nad hladinou vody pod prudkým kopcem. Nechybí terasa.
Po šedesáti minutách pádlování příchází první překážka. Místo na přistání v Nižboře je skutečně luxusní: mělčina v ústí potoka s pozvolným výstupem na travnatý břeh. Navíc je tady připravený vozíček, na kterém může plavidlo po cyklostezce minout malou vodní elektrárnu.
Nastal čas si dát kávu. Ideální pro pádlování je termohrnek s ladovskými motivy. Mlha je definitivně pryč. Teplota začíná stoupat. Po břehu řeky se pohybují běžci se sluchátky v uších. Nedělní ráno může začít.
Druhý jez čeká v Hýskově. Na vodě jsme dvě hodiny. Nasazujeme na kýl skeg - laicky řečeno “ploutvičku”, která plavidlu s plochým dnem pomáhá udržovat přímý směr. Jde to dobře i s nafouklou lodí. A dobře jsme udělali. Plavební vlastnosti Thaye se zlepšily a když přijde v posledním úseku protivítr, jako když skeg najdeme.
V Hýskově se přes Berounku klene moderní most pro cyklisty a pěší. Vodáci si tady musí dávat pozor. Místo je vyhledávané rybáři, kteří neváhají nahodit opravdu daleko.
Krátce před desátou hodinou se vynořují kontury Berouna. V posledním úseku už slunce pálí a zvedl se nepříjemný protivítr. Přesto se loď z Gumotexu dobře ovládá, při troše snahy drží směr a neztrácí rychlost.
Turbovoda končí v loděnici Na Štulovně, naproti berounskému kempu. Shrnutí: “turbovoda spotřebovala” 4 hodiny času (od odjezdu vlaku z berounského nádraží po přistání v berounské loděnici “Na Štulovně”. Náklady: 16 Kč s tarifem In-50 od ČD. Trasa po vodě: Žloukovice-Beroun. A v klidu stihnete nedělní oběd s rodinou.