Češi neumí jazyky, při hledání práce je to značný handicap. V rámci EU jsou na tom hůř pouze Italové |
Lidovky.cz: Mnozí rodiče tvrdí, že ani třicet let po sametové revoluci školy nejsou schopné dostatečně naučit děti anglicky. Co vy na to?
S tímto názorem nesouhlasím. Podobně jako v jiných profesích existují školy lepší a horší, výtečné i špatné, rozhodně zde neplatí nic globálně. Rodiče mívají často pocit, že děti by už na konci první třídy měly umět anglicky mluvit, ale tohle nejde úplně samo. Platí, že české děti se v případě anličtiny učí typologicky zcela odlišný jazyk. A k tomu připočtěme, že se jim v první třídě stále ještě velmi aktivně vyvíjí jejich mateřština.
Lidovky.cz: Kritika v té souvislosti nešetří ani učitele jazyků. Oprávněně?
Kvalita učitelů je jednoznačně rostoucí. Jsem přesvědčen o tom, že fakulty připravují dobré kantory. Naše vlády však rezignovaly na přípravu kariérního řádu, který ani třicet let od revoluce v rukách nemáme. Není tak stanoveno, jak se má učitel ve své profesi dále vyvíjet. I proto je kvalita jazykářů pořád smíšená.
Z toho důvodu nechápu, že je-li nedostatek kvalifikovaných učitelů, proč se trvá na tom, aby výuka angličtiny začala již v první třídě ZŠ? Tohle vůbec nedává smysl. Školy zřejmě podléhají tlaku rodičovských ambic... Pokud si tedy celkový počet kvalifikovaných a kvalitních učitelů rozředíme tím, že zavádíme výuku i do ročníků, kde to vlastně ještě není úplně třeba, pak nám oni učitelé chybějí o to víc.
Lidovky.cz: Je tedy výuka angličtiny od první třídy zbytečná?
Obecně nevnímám vůbec jako šťastné, že se s výukou angličtiny začíná v první třídě, kde se děti teprve učí číst v češtině. Pokud navíc nemají v mateřštině dostatečně osvojené komunikační návyky, které by odpovídaly jejich věkové skupině, může pro ně setkání s cizím jazykem být velmi náročné. Někdy je tedy méně více.
Těm dětem opravdu nic neuteče. Všichni si myslí, že čím dříve, tím lépe, ale řadu školáčků tím lze i demotivovat a od učení se jazyka odradit. Přitom nejlepší kognitivní schopnosti pro učení se cizím jazykům mají náctiletí, kteří už za rok kvalitní výuky dokáží snadno dohnat děti, které se učí odmala.
Tomáš Gráf, garant učitelské přípravy na Ústavu anglického jazyka a didaktiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Lidovky.cz: Jak je na tom Česko s kvalitou učebních materiálů?
Učebnice velmi rychle stárnou. Náš svět se vyvíjí překotným tempem a napsat titul, který by odolal zubu času, je nemožné. Je otázkou, jestli se jazyky mají primárně učit z učebnic, jestli není lepší se učit spíše živou komunikací. Zároveň je nutné trvat na tom, aby si žáci rozvíjeli gramotnost, a tím myslím třeba čtenářské a komunikativní dovednosti a dovednosti vytvářet text i v mateřštině, a aby se v ní dobře učili komunikovat.
ULIČNÝ: Čeština není němčina aneb Za nápady s novojazykem vystrkuje růžky další ideologie |
Lidovky.cz: Souhlasíte s názorem, že úroveň jazyka v současnosti celkově upadá?
Mám. A je to logické – jazyk se učíme především tak, že jsme mu pravidelně intenzivně vystavováni. Přitom lidé dnes mnohem méně čtou, mnohem více času tráví zkratkovitou komunikací na sociálních sítích. Obecná gramotnost upadá, rétorické dovednosti lze jen stěží rozvíjet, když pro ně nemáme dobré vzory.
Dříve bývala kultivovaná čeština znakem slušného vychování. Na kvalitu projevu se dbalo v rozhlase, v televizi. Často byli skutečnými jazykovými vzory herci. Odpovězme si pravdivě na otázku, zda toto ještě platí a s jakou češtinou se mladí lidé dnes setkávají. A zároveň i s jakou angličtinou. Také její úroveň je na sociálních médiích velmi nízká.
Lidovky.cz: Terčem kritiky se stává i český dabing, který prý u dětí „zabíjí“ možnost jazyk naposlouchat.
Sledování filmů můžeme vnímat jako kontakt s jazykem, ale není to samospasitelné. Dnes je moderní říkat, že dabing je na škodu. Ale dívají se dnešní mladí lidé ještě na televizi, aby se toto skutečně projevilo? A když odstraníme dabing, neznevýhodníme tím především ty, kteří se na televizi dívají? Těmi jsou především starší lidé. Zeptejte se jich, jak snadno se jim čtou titulky v televizi. Likvidaci dabingu bych z tohoto hlediska považoval za velkou diskriminaci a křivdu.
