Letos vykazují statistiky ještě černější čísla. Za prvních sedm měsíců bylo evidováno bezmála 8500 takových střetů, což představuje meziroční růst o více než čtvrtinu. Nikdo sice nezahynul, ale vážně zraněno bylo zatím devět lidí, lehce pak devadesát šest.
Ministerstvo povolí celoročně lovit daňky a srnce, pomůže to ochraně sazenic stromů |
„Ačkoliv závažnost těchto nehod nepatří k nejvyšším, protože většinou jde o převážně hmotnou škodu, nárůst počtu srážek se zvěří je alarmující,“ okomentoval šéf Besipu Tomáš Neřold.
„Přibývá aut. Nejvíce srážek bylo ve Středočeském kraji, což rozhodně není region, kde by zvěře bylo nejvíce,“ řekl LN Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty. „Nedávná data ministerstva zemědělství ukazují, že došlo k poklesu černé zvěře, přesto se srážky s ní zvyšují,“ přidal druhý argument s tím, že hlavní příčinou nárůstu jsou tak zjevně řidiči.
Ti jsou podle Králíčka bezohlednější, s čímž souhlasí i dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0. „Dalším faktorem je, že auta jsou stále dražší, a tak šoféři incidenty spíše hlásí, aby měli hladší jednání s pojišťovnami,“ přiblížil jiný pohled.
Nejčastěji končí pod koly aut srnky a kanci, neboť jejich populace jsou vysoké. Výraznou hrozbu představují motoristé i pro zajíce.
Rizikové léto a pozdní podzim
Nehody vozidel s lesní zvěří a domácím zvířectvem se stávají nejčastěji na komunikacích II. třídy, kde byl zaznamenán i největší počet zraněných. Tyto silnice se ještě řadí mezi frekventované a zároveň se v jejich blízkosti často vyskytuje vegetace.
Z hloubkové analýzy Centra dopravního výzkumu, již mají LN k dispozici, vyplývá, že střety jsou hojné zejména v oblastech, v nichž je nabídka potravy pro zvěř nedaleko silnice. „Zvířata jsou přitahována ke komunikacím a v případě vyrušení vbíhají na vozovku,“ uvádí dokument.
Statistika srážek za rok 2018.
Za nejvíce rizikové úseky jsou považovány táhlé roviny, následují zatáčky a výjezdy z nich. Minimálně pak dochází ke srážkám v křižovatkách. Co se týče časového období, dominuje léto a pozdní podzim. „Když je srnčí v říji, srážek s touto zvěří je více, protože srnčí ztrácí plachost,“ přibližuje myslivec Králíček. V říjnu a listopadu se zase zvířata začínají stěhovat na zimní stanoviště.
39 – tolik osob bylo mezi lety 1993 až 2018 usmrceno při střetech s lesní zvěří a domácím zvířectvem |
Centrum dopravního výzkumu na webu Sraženázvěř.cz spustilo interaktivní mapu, na níž lze dopodrobna dohledat, v jakých konkrétních místech a s jakým druhem ke kolizi došlo. Ve Středočeském kraji bylo loni evidováno 2510 havárií, zatímco v Jihočeském kraji pouhých 50.
Z mapy mimo jiné vyplývá, že každý den jsou na českých silnicích (a železnicích) usmrceny desítky až stovky zvířat. I přesto, že jsou čísla vysoká, populaci zvěře by to ovlivnit nemělo. Myslivci totiž před lovem reflektují úhyn. Je-li vysoký, sníží úměrně počet, jaký mohou odlovit.
Nestrhávat volant
Zůstává ovšem otázka, jak nebezpečné a nepříjemné srážce se zvěří zabránit či alespoň zmírnit její následky. Základním předpokladem je dostatečné věnování se řízení. Zahlédne-li řidič srnku, zajíce či divoké prase před vozidlem, měl by snížit rychlost a použít klakson nebo jinou zvukovou výstrahu, jež by zvěř vyplašila. Je však třeba myslet na to, že zvířata se často pohybují ve skupinách, tudíž první jedinec by měl být varováním pro výskyt dalších.
Pokud je kolize nevyhnutelná, neměl by šofér strhávat řízení. Může totiž dojít ke smyku či střetu se stromem, případně jiným vozem. Čelní nárazy jsou navíc zpravidla bezpečnější než boční - vyjma motorkářů.
Zkušenosti s nehodou tohoto typu má také někdejší elitní motocyklový závodník Lukáš Pešek. Nedávno při vyjížďce v běžném provozu srazil srnku. Incident ustál, nespadl, nezranil se, zvíře dopadlo hůře. „Nicméně to nebylo příjemné ani pro jednoho,“ ohlédl se v rozhovoru pro LN.
„Hodně mi pomohly mé zkušenosti. Nebrzdil jsem, což si umím představit, že by většina lidí v takové situaci udělala. A to by bylo horší. Srnku bych trefil čelně a šel bych přes řídítka. Místo toho jsem udělal odkláněcí manévr, lehce jsem se jí vyhnul,“ dodal se slovy, že jej tato událost poznamenala. Od té doby vždy, když projíždí lesem nebo podél pole, se ohlíží, zdali se někde v okolí nepohybuje zvěř.
