„Je to prakticky hotové, v pondělí to bude oficiální,“ sdělil jeden ze zdrojů ke schvalování české investiční strategie. Šéfka unijní exekutivy, která objíždí všechny země se schválenými plány a dnes je na návštěvě Irska, zamíří v pondělí do české metropole, kde bude jednat s Babišem.
Konec benzinu s naftou. EU chce od roku 2035 zakázat prodej nových aut se spalovacím motorem |
„Měli bychom společně navštívit Státní operu a mít tiskovou konferenci v Národním muzeu, což je symbol naší historie,“ řekl Babiš. „Jednotlivé resorty, které mají na starosti ty kapitoly, mají za úkol vypsat co nejdřív programy,“ uvedl. Za „skvělé“ označil programy pro zdravotnictví. „De facto dostaneme do našeho zdravotnictví až 50 miliard. Když to porovnáme se stávajícím programem, tam je jenom osm miliard,“ dodal předseda vlády.
„Mě jenom mrzí, že jsem byl třetí u předsedkyně s prvním návrhem, ale v rámci koaličního jednání a tripartity to velice dlouho trvalo a je to schváleno až teď,“ konstatoval Babiš.
Evropská komise již schválila plány více než poloviny členských zemí. Celkem 12 jich tento týden stihli potvrdit ministři financí členských států, kteří dávají konečný souhlas s rozdělováním peněz z fondu. V srpnu však ministři nezasedají a český plán tak pravděpodobně dostane definitivní zelenou až v září, kdy země může očekávat první peníze. Unijní státy mohou ještě letos získat 13 procent svého podílu na fondu v rámci předfinancování projektů.
Na posouzení plánů jednotlivých zemí, který Česko komisi předložilo začátkem června, má Brusel vždy dva měsíce. Komise zejména sleduje, zda strategie splňuje více než desítku kritérií, které Evropská unie pro rozdělování peněz z bezprecedentního balíku více než 700 miliard eur (přes 18 bilionů korun) požaduje. Nejméně 37 procent peněz by mělo mířit do klimaticky šetrných projektů a pětina do digitalizace.
S očkováním do EU. Američané dostanou zelenou pro cesty do Evropy, říká von der Leyenová |
Český plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány. Hlavní část peněz je určena na infrastrukturu a ekologické projekty, na něž podle ministra průmyslu Karla Havlíčka půjde 41 procent celkové sumy. Na digitalizaci poputuje 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.
Peníze by měly zásadně pomoci unijním zemím nastartovat ekonomiky po koronavirové krizi a zároveň se alespoň částečně vyrovnat s přechodem ke klimaticky šetrnému hospodářství, v jehož rámci chce komise mimo jiné zpoplatnit emise ze silniční dopravy či vytápění budov nebo skoncovat s prodejem aut na spalovací motory.
Největšími příjemci peněz z fondu mají být Itálie a Španělsko, které jako země nejvíce zasažené loňskou první vlnou pandemie dohromady dostanou přes 260 miliard eur. Jejich plány jsou stejně jako ten německý, francouzský či slovenský mezi první skupinou schválenou ministry financí. Naopak na souhlas komise zatím nadstandardní dobu čeká Maďarsko, u něhož má Brusel pochybnosti o problémech s korupcí při zadávání veřejných zakázek.
