Respondentů se redakce zeptala na tyto otázky:
1. Jak hodnotíte způsob, jakým Václav Klaus vysvětluje amnestii? Je to přesvědčivé a dostačující?
2. Je reakce na amnestii mediální manipulací a osobními útoky na Václava Klause, nebo oprávněnou kritikou?
Petr Kupka: Mávl rukou nad případy přispívajícími k nestabilitě
(politolog, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity)
1. Václav Klaus sám tvrdí, že amnestie byla především gestem. Dát druhou šanci lidem, kteří se ve svém životě dostali na hranu zákona je dle mého názoru zcela v pořádku. Východiska funkcí trestu odnětí svobody se na ně příliš nevztahují a samotný status zločince má pro většinu osob kritické životní následky. Potud je to samozřejmě v pořádku a následuje tlustá čára. Ukončení dlouhotrvajících hospodářských kauz totiž patří dle mého názoru do zcela jiného výkladového rámce, kterým lze na amnestii pohlížet.
ČTĚTE TAKÉ: |
2. Václav Klaus tvrdí, že zde probíhá kampaň proti jeho osobě a proti hodnotám, které představuje, zastává a které více než dvacet let v politice prosazuje. K tomu lze použít slova sociologa Mertona, který tvrdí, že společenská stabilita je založena na konsenzuálním přijetí hodnot, které lidé sdílejí ve společnosti. O mediální manipulaci mi nepřísluší hovořit, každopádně dle mého názoru jde o společenskou reakci právě na způsob prosazování hodnot, který Václav Klaus zvolil. Problém je totiž v tom, že právě oni problematičtí "korupčníci" ztrácejí oficiálně i potenciální možnost toho, že budou někdy označeni za "zločince", což znamená že jejich společenský status ničím neutrpí. To neplatí o osobách z pomyslného okraje společnosti, u kterých můžeme předpokládat, že přijdou záhy opět do konfliktu se zákonem - mohou totiž pocházet z prostředí, ve kterém je trestná činnost součástí každodennosti - ať už jako strategie přežití nebo jako způsob řešení konfliktů. Tito lidé se nálepky "zločinec" nezbaví a společenský status se pravděpodobně moc nevylepší. A pokud vezmeme v potaz slova kriminologa Edwina Sutherlanda, který tvrdí, že "zločin" je definován nejmocnějšími segmenty společnosti, pak Václav Klaus zcela jednoznačně vysílá signál, kdo pro něj je "typický zločinec" a kdo je zde "oběť justiční neschopnosti". Krádež peněženky a rozlité víno na zastávce "staré dobré hodnoty" Václava Klause nedefinují, mávnutí rukou nad nedořešenými případy přispívající ke společenské nestabilitě zřejmě ano.
Martin Cejp: Nic nevysvětlil
(sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy)
1. Potíž je v tom, že pokud se týká amnestie, Václav Klaus vůbec nic nevysvětlil.
2. Právě proto je možné, že osobní útoky budou následovat.
Co řekl Václav Klaus v televizním projevuLaciná, jednostranná a lživá kampaň médií a politiků v médiích k amnestii, kterou jsem udělil k dvacetiletí České republiky, je ve své podstatě pokračováním toho, co dobře znám. Není to kampaň proti samotné amnestii. Je to kampaň proti mně, proti hodnotám, které představuji a zastávám a které více než dvacet let v politice prosazuji. Nejde v ní ani o odsouzené, ani o propouštěné, ani o takzvané tuneláře, ani o oběti trestné činnosti. Jejím smyslem je útočit na mě osobně – právě nyní, před skončením mé prezidentské funkce. Je výrazem obavy mých politických soupeřů z mého dalšího veřejného působení. Vůbec se nedivím, že se při tak masívní kampani nechala nemalá část veřejnosti zmanipulovat a věří tomu, co je jí z médií vnucováno. Tím více si cením těch – a jejich počet v posledních dnech a hodinách výrazně narůstá – kteří se zmanipulovat nedali, používají svou hlavu a vyjadřují mi podporu. Spoléhám na ně, na jejich rozum, jejich samostatné myšlení a statečnost a nesmírně jim za jejich postoj děkuji. Spoléhám na všechny, kteří jsou schopni mediální manipulaci prohlédnout. Také oni se mohou spolehnout, že od svých názorů a postojů ani v budoucnu neustoupím a zastrašit se nenechám. Nic nekončí. Před 15 lety jsem v podobné situaci řekl větu "jedeme dál“. Ta platí i dnes. Zdroj: klaus.cz |
Jan Outlý: Vytváří mýty o podstatě kritiky
(politolog, Metropolitní univerzita Praha)
1. Způsob, jakým Václav Klaus amnestii vysvětluje, hodnotím negativně jako projev jeho osobnostní konzistence. Klaus i v minulosti obvykle odmítal připouštět vlastní pochybení a byl-li z nich obviňován, reagoval útokem na ty, od nichž tato obvinění vycházela. V souvislosti s tím se Klaus stejně jako nyní snažil vytvářet mýty o pravé podstatě kritiky, jež měla spočívat v útoku na jeho osobnost.
2. Nemohu vyloučit, že se v médiích vyskytují i manipulace v informování o amnestii nebo osobní útoky, naprostou většinu zpráv a komentářů tak ale nevnímám a považuji je za oprávněnou kritiku.
Jiřina Pavlíková: Obhajuje se, místo aby vysvětloval
(politoložka, Ostravská univerzita)
1. Nepostřehla jsem, že by pan prezident vysvětloval amnestii, jeho projev byl spíše sebeobhajováním než vysvětlením amnestie jako takové.
2. Rozhodně to nepokládám za manipulaci ani za osobní útoky na Václava Klause, jde o kritiku, která vyvstala z toho, co se lidé dozvídají o míře amnestie. Je to do značné míry oprávněné pobouření nad tím, že si pan prezident popletl obecně platnou morálku s tím, co může jeden suverén. Ale on není suverén - vladař, on je demokratický prezident demokratické společnosti. Co předvedl v televizním výstupu, nepokládám za vysvětlení, stejně tak nepokládám to, co sleduji v tisku, za mediální manipulaci. Je to spíš všeobecné rozčarování z amnestie. Ale zároveň nevolám po tom, aby byla škrtnuta z Ústavy. Selhání jedince ještě není důvodem ke zrušení institutu.
Andor Šandor: Amnestie v novodobé demokracii nemá místo
Bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor
(bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby)
1. Z toho, co vím, a podotýkám, že jsou to sdělení v médiích, nikoli pravoplatná rozhodnutí soudu, lze tudíž obtížně konstatovat, kde leží pravda. To znamená, zda je to "tzv. pomyslnou tečkou za privatizací", která umožňuje obviněným uniknout spravedlivému trestu a poškozeným zamezí dobrat se náhrady škody, anebo jde o zmírnění negativních dopadů zdlouhavých soudních řízení, kdy soudy nebyly schopny případy rozhodnout. Přesvědčivost argumentace prezidenta ukáže výše zmíněná rozhodnutí soudů a zároveň odpoví i na druhou otázku.
2. Osobně se domnívám, že amnestie nemá místo v novodobé demokracii na rozdíl od individuálních milostí. Stát nemůže řešit problém přeplněnosti věznic tím, že pustí část zločinců na svobodu. Navíc na to systém, který je má absorbovat, zdaleka nebyl připraven. Václav Klaus na sklonu svého funkčního období je evidentně vhodným terčem útoku všech těch, kteří nesouhlasí, a mnohdy i oprávněně, s jeho viděním světa a praktickou politikou. Sundávání jeho portrétů ve školách a úřadech jen ukazuje na českou malost.
Tomáš Šmíd: Tak kontroverzní krok vysvětlit nelze
(politilog, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity)
1. Vysvětlení, či spíše jen prohlášení, která poskytuje Václav Klaus, nejsou dostačující k tomu, aby veřejnost pochopila, proč nastavil taková kritéria, která umožnila projít sítem amnestie i osobám obviněným a stíhaným za závažnou hospodářskou trestnou činnost, která postihla mnoho řadových občanů této země. Mnohým z nich zásadně a dlouhodobě negativně ovlivnila život (např. Union Banka, H-System). Na druhou stranu lze konstatovat, že to ani uspokojivě vysvětlit nelze. Je to nesmírně kontroverzní krok. Ne amnestie samotná, ta má svoji ústavní logiku, ale právě tato její část.
2. Každý politik musí počítat s kritikou svých činů, která mnohdy může mít i podobu osobních útoků. A já nepochybuji o tom, že s tím Václav Klaus počítal. Ostatně i Klausovy stesky na mediální manipulaci lze samy o sobě vnímat jako mediální manipulaci, a je to jeho způsob obrany.
Josef Mlejnek: Kritika je oprávněná
Politolog Josef Mlejnek jr.
(politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy)
1. Přesvědčivé to ze strany Václava Klause rozhodně není, protože měl takovou věc pečlivě konzultovat s ministerstvem spravedlnosti, vnitra, s vládou, což evidentně neučinil.
2. Kritická reakce na amnestii je oprávněná, samozřejmě, lidé, kteří ho nemají rádi, si teď rádi "přiloží polínko", ale to je běžná věc u všech podobných případů. Primárně je to oprávněná kritika, sekundárně si k ní samozřejmě někdo může přidat osobní zášť nebo něco takového.
Ladislav Cabada: Jako by se Řepka divil kritice kvůli zkratu
(politolog, Metropolitní univerzita Praha)
1. Myslím, že pan prezident - a obecně "Hrad" - nenabízí dostatečně přesvědčivé argumenty zejména s ohledem na rozsah amnestie. Je to evidentní s ohledem na amnestii tzv. "vlekoucích se" soudních řízení v oblasti rozsáhlé hospodářské kriminality, což je oblast, na kterou se média a další kritici nejvýrazněji zaměřují. Samozřejmě může panu prezidentovi a "Hradu" připadat, že zaměření kritiky na jeden segment - v množství celkově amnestovaných navíc spíše drobný - je účelové, na druhé straně je reakce spíše věcná než hysterická.
2. Jak jsem již uvedl, je to kritika věcná, i když kritizovaní mohou mít opačný dojem. Když použiji metaforu - je to, jako kdyby se Tomáš Řepka divil, že je kritizován kvůli zkratu, za který dostal červenou kartu, i když předtím hrál 89 minut dobrý fotbal. Aneb - problém amnestie směrem k dosud běžícím soudním řízením v oblasti závažné hospodářské kriminality se možná prezidentovi zdá v jím označované "makroamnestii" jako podružný, ale rozhodně není banální a má zcela zjevně zásadní dopady na budování důvěry k politické třídě jako celku.
Ivan Gabal: Ať amnestii posoudí Ústavní soud
(sociolog)
Je třeba dosáhnout, aby amnestii a její dopady posoudil Ústavní soud z hlediska ústavou garantovaných lidských práv poškozených i ústavnosti samotné amnestie. To je podstatné.
