U neznámých politiků ve vrcholných funkcích má nesmírnou váhu každé veřejně pronesené slovo, vytváří totiž o politikovi první dojem. V téhle disciplíně zjevně nevyniká ministr kultury Jiří Besser (TOP 09).
Pro úterní vydání deníku Právo odpovídal na anketní otázku, co jej v kultuře zaujalo: „Byl jsem příjemně překvapen v dubnu na koncertu České filharmonie v pražském Rudolfinu. Představila směsku všeho možného. Mám z koncertu CD a často si ho pouštím. Potom jsem se byl podívat na Carmen v ND, protože jsem čtvrt roku předtím byl v Karlínském divadle na Carmen v podání Lucie Bílé. Chtěl jsem vidět rozdíl a bylo to zřejmé. Oba večery přinesly zážitek.“ Pesimisty jistě potěšilo, že si ministr je vědom rozdílu mezi dvěma představeními různých autorů rozdílných žánrů, ale se shodným titulem. Optimisté se zhrozí, s jakou motivací navštěvuje dotyčný ND, a počnou uvažovat, zda filharmonie nebude napříště hrát jen „směsky“. To však nechme stranou, celá výpověď o ministrových duchovních zážitcích je s odpuštěním formulována poněkud fotbalistickými prostředky. Nebo hokejistickými?
Na otrávené šípy Jiřího Paroubka mířící do ČSSD zde upozornil včera kolega Weiss. Bývalý stranický šéf je vystřeluje od půli června téměř pravidelně v týdenních intervalech. Poslední výměna přináší pro veřejnost nudnou zprávu, že ani Jiří Paroubek, ani Jan Hamáček nepovažují Michala Davida za normalizačního umělce. Daleko zajímavější se jeví fakt, že Hamáček má na komunální volby jen 50 milionů a po Lidovém domě se mluví o tom, že chybí v kase 400 milionů za kampaň do voleb sněmovních. Což kdyby o tomhle pan Paroubek svůj blog vypracoval? Má totiž na svém kontě jasný primát, nejhorší poměr mezi investovanými penězi do kampaně a získanými hlasy. Žadoníme.
Připadá vám politika jako podvod a špinavý byznys? To nic není, podívejte se na psaní o víně v některých českých magazínech. Koupíte si za desítky korun barevný časopis tvářící se seriózně, přičemž vše, co se píše, je výsledkem obchodu. Chcete, abychom napsali reportáž o vašem vinařství? Zaplaťte. Chcete mít víno v soutěži? Zaplaťte. Myslíte, že pro vína z dovozu píší zadarmo? Tihle časopisečtí „odborníci“ však nežádají úplatek, posílají normálně faktury. Takže fakticky nevyrábějí časopis, ale reklamní leták. A vinaři platí, protože konkurence je velká a musejí o sobě nějak dát vědět.
Z pohledu čtenáře je to ale podvod, protože nečteme referát o vinařství, které něčím zaujalo, ale o tom, které zaplatilo. Hodnocení vín takových časopisů je pak věrohodné leda tak pro toho, kdo o téhle praxi netuší. Mezi vinaři se tohle pochopitelně ví, ale proč proti prohnilé praxi nikdo neprotestuje? Víno je módní, samotní vinaři se bojí a zainteresovaným korupčníkům to vyhovuje. Jediné řešení je nekupovat „to“ a za za ušetřený peníz zakoupit lahvinku dle vlastní chuti.
O autorovi| MARTIN ZVĚŘINA, komentátor LN
