Vnitro vybralo kontrolovaný vzorek namátkově pomocí počítače. Vyloučilo, že by úředníci při kontrole záměrně vybírali chybné podpisy. Naskenované listiny s podpisy nejdříve porovnalo se ze základními registry a evidencí obyvatel. "Tím došlo ke ztotožnění 50 - 60 procent petentů, teprve zbytek byl zpracován ručně. Ruční zpracování proběhlo třikrát," popsal způsob porovnání ředitel Odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych.
ČTĚTE TAKÉ: |
Nejčastěji se při kontrole petic úředníci setkávali s opakovanými podpisy. "Jsou tam i případy, kdy se podepsaly osoby mladší 18 let, jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo nejsou občany České republiky," přiblížil Henych.
Zemřel před vznikem petice
V podkladech ministerstvo opakovaně narazilo na podpisy, u nichž chybělo jméno i adresa. Spoustu lidí "vyškrtnul sám navrhovatel" a u mnoha dalších úřad poznamenal: "Neexistuje nikdo se zapsanými údaji." Takřka na všech petičních arších byly i podpisy lidí, "kteří zemřeli před vznikem petice".
Bobošíková, Okamura: Závěry studujeme
Bobošíková a její spolupracovníci se nyní seznamují se závěry ministerstva. "Zjišťujeme, v čem byly chyby," řekl člen jejího týmu David Štěpán. Okamura věří v pravost předložených podpisů. O víkendu odůvodňující zprávu se svým týmem prostuduje a v pondělí se rozhodne, zda se kvůli vyřazení z voleb obrátí na soud. Udělá to ale jen v případě, že v odůvodnění najde závažné problémy. "Kvůli nějakým margináliím a z egoistických důvodů volbu prezidenta prodlužovat nebudu," řekl.
Fischer a Zeman, které průzkumy momentálně označují za hlavní faovority volby, měli v obou kontrolních vzorcích více než deset procent neplatných podpisů. Byli na tom tedy hůře než Bobošíková, zachránilo je ale to, že celkově shromáždili větší počet podpisů. Fischerovi tak zbylo z více než 101 tisíc podpisů zhruba 77 387 platných. Okamura a Dlouhý patřili mezi kandidáty s největší chybovostí podpisů, zároveň neměli velkou rezervu nad rámec povinné padesátitisícové hranice.
Soud: Případné stížnosti nebudeme zdržovat
Vyřazení kandidáti se mohou odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Okamura a Bobošíková už takový postup naznačili. Podle předsedy volebního senátu Nejvyššího správního soudu Vojtěcha Šimíčka může nastat i varianta, že někdo napadne kandidáty, kteří prošli. "Nejvyšší správní soud má 15 dnů na rozhodnutí o všech návrzích. Nepočítáme s tím, že bychom tu lhůtu jakkoliv překračovali," uvedl Šimíček v České televizi.
Jak dopadli vyřazení kandidáti
|
S určitostí by lidé budoucí hlavu státu měli vybírat mezi trojicí kandidátů, které nominovali poslanci či senátoři, a pěticí uchazečů, kteří dodali petice s více než 70 tisíci podpisy, a vyhnuli se tak vyřazení kvůli chybným údajům.
Do první skupiny patří místopředseda a senátor ČSSD Jiří Dienstbier, vicepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Druhou skupinu tvoří expremiéři Jan Fischer a Miloš Zeman, herečka Táňa Fischerová, skladatel a výtvarník Vladimír Franz a europoslankyně KDU-ČSL Zuzana Roithová.
Ministerstvo podle očekávání odmítlo přihlášky zbývajících uchazečů včetně bývalého disidenta Petra Cibulky nebo advokátky Kláry Samkové, kteří nedodali petice s potřebným minimálním počtem 50 tisíc podpisů. Také Samková už ohlásila, že zváží další právní kroky, chce se obrátit i na Ústavní soud. Odmítnutí kandidáti se k NSS mohou odvolat do 28. listopadu, soud musí rozhodnout do 14. prosince.
