Na podporu vzdělávání, vědy a výzkumu by od letoška do roku 2027 mohlo jít zhruba 3,58 miliardy eur, v přepočtu 90,5 miliardy korun. Zhruba 72 procent částky se má čerpat z fondů Evropské unie, zbytek by měl přes ministerstvo školství zaplatit český stát. Počítá s tím operační program Jan Amos Komenský, který v pondělí schválila vláda v souladu s nařízením Evropské komise.
Dotace by měly jít zejména na rozvoj špičkového výzkumu a posílení jeho uplatnitelnosti v praxi či na zavádění nových metod výuky, podporu žáků z chudých rodin či rekonstrukce vysokých škol.
Horší disciplína, nevhodné návyky i malá zdatnost. Uzavřené školy zanechaly na dětech následky |
„Cílem Operačního programu Jan Amos Komenský je podpora rozvoje otevřené a vzdělané společnosti založené na znalostech a dovednostech, rovných příležitostech a rozvíjející potenciál každého jednotlivce, která povede k růstu konkurenceschopnosti ČR a zlepšení životních podmínek jejích obyvatel,“ píše se v materiálu.
Na podporu vědy a výzkumu mají zamířit subvence ve výši zhruba 1,1 miliardy eur (27,9 miliardy korun) z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Česko k tomu přidá 13,7 miliardy korun. Peníze mají výzkumným organizacím napomoci ke zlepšení spolupráce se soukromým sektorem, aby efektivněji převáděly výsledky své práce do praxe. Okysličit se má i kooperace se zahraničním výzkumným prostředím, k čemuž mají dopomoci třeba dotace na jazykové kurzy či podpora u administrativy spojené s získáváním grantů. Cílem je také přilákat do republiky víc vědců z ciziny. „Podíl zahraničích výzkumníků v tuzemských veřejných výzkumných institucích se dlouhodobě pohybuje jen okolo 10 až 12 procent,“ uvádí program. Nižší míra zapojení do mezinárodní spolupráce je patrná i z toho, že čeští vědci nemají na kontě příliš odborných publikací a patentů, jež vznikly v mezinárodní spolupráci.
Vyšší integrace Romů
Další z priorit programu představuje školství, na něž má ve zmíněném šestiletém období putovat z evropský fondů 1,35 miliardy eur (34,2 miliardy korun), dalších 11,1 miliardy korun pošle český stát. Dotace by měly přispět především například k zajištění rovných šancí na vzdělání a zvýšení jeho kvality, zejména modernizovat metody učení na všech úrovních škol.
Dalším kýženým efektem má být snížení rizika vyloučení některých skupin dětí, mezi kterými resort školství jmenuje například Romy, žáky se špatným prospěchem či děti ze znevýhodněných sociálních skupin. Počítá se zafinancováním kariérního poradenství v průběhu studia i během přechodu na střední a vysoké školy. Stejnou pozornost ale má být věnována i mimořádně nadaným žákům.
Také učitel potřebuje záchrannou síť, jinak rezignuje a odchází, říká šéfka spolku pro podporu pedagogů |
Program má dopomoci také ke snížení nerovnosti ve vzdělávání dívek a chlapců, a to třeba „zapojením genderové perspektivy do obsahů vzdělávání“. Ministerstvo si od toho slibuje i narušení stereotypu, že dívky si vybírají spíše humanitní a lékařské obory, zatímco chlapci technické obory.
Všechny stupně vzdělávání – od mateřinek po univerzity – se mají co nejvíce přiblížit potřebám 21. století, a to modernizací výukových metod i vybavení. Do hodnocení žáků mají učitelé začlenit formativní hodnocení. Vzdělávání se má zaměřit rozvoj kritického myšlení a na praktickou výuku, která připraví absolventy na vstup na pracovní trh. Podle programu k tomu bude potřeba postavit nové výukové prostory. To se týká i vysokých škol, jejichž posluchárny jsou zpravidla uzpůsobeny frontálnímu výkladu.
Další z priorit představuje celoživotní vzdělávání, jež má studenta naučit flexibilitě, aby se mohl na trhu práce adaptovat bez větších problémů na nové výzvy – rekvalifikovat se. Vzdělání má současně klást důraz na občanské kompetence člověka 21. století, zdůrazňovat vzájemný respekt, toleranci a zodpovědnost. Cílem programu je rovněž vybavit žáky a studenty mediální a digitální gramotností.
Hojněji učit v angličtině
Zlepšit se má také příprava budoucích učitelů v pregraduálním vzdělávání. Pedagogické fakulty mají těsněji spolupracovat se školami, studenti mají častěji chodit na praxe – což se má týkat i studujících v nepedagogických oborech –, slovo zkušených učitelů pak má mít váhu i na fakultách.
Vysoké školy mají v souladu s programem nachystat nové studijní programy vyučované v angličtině a přidat předměty, kde výuka probíhá v cizím jazyce. Školy též mají podporovat mezinárodní mobilitu. Část peněz mají VŠ použít na zřízení či rozvoj takzvaných welcome offices, tedy oddělení, které budou pomáhat zahraničních studentům a akademickým pracovníkům po příjezdu do Česka.
