„Smyslem je sledovat tento fenomén kontinuálně. Průběžným monitoringem chceme upozorňovat na to, že se tu daná situace děje,“ vysvětlila serveru Lidovky.cz smysl zprávy ředitelka organizace, právnička Klára Kalibová. Její obecně prospěšná společnost během prvních tří měsíců roku 2017 na základě policejních svodek, zpráv z médií i díky vlastním zjištěním zaznamenala 22 incidentů, v nichž se jedná o násilí z nenávisti. Výroční zprávy připravuje už několik let, ale čtvrtletní výstup je letos novinkou.
Nenávist zamořuje Česko, neživte xenofobii, vyzvali zástupci menšin politiky |
Za násilí považuje In Iustitia ataky verbální i fyzické. Z prvního čtvrtletí tohoto roku podle organizace vyvstávají především dva trendy. Násilí na sebe čím dál častěji bere slovní podobu (ačkoliv stále těsně vedou fyzické projevy nenávisti), nejčastějším terčem jsou pak lidé kvůli svému politickém přesvědčení. „Přehlížení útoků na lidi, kteří formují demokratický étos, je ušlapávání cestičky k dalším projevům nenávisti,“ podotýká k tomu právnička Kalibová.
Nejvážnější ilustrací slovních útoků kvůli světonázoru jsou výhrůžky smrtí historikovi z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Matěji Spurnému. Akademik se v lednu v rozhovoru pro magazín Týden zastal migrantů s tím, že Česká republika z historického pohledu nenáleží jen etnickým Čechům. „Když se podíváme kolem sebe, vidíme, že téměř všechny kulturní hodnoty vznikly prolínáním kulturních vlivů a často i aktivitou lidí, kteří třeba ani nemluvili česky,“ řekl mimo jiné historik (více zde).
Sílící trend současnosti: výhrůžky lidem hájícím lidská práva
I tato slova spustila mimořádně prudkou reakci řady lidí, kteří na facebookovém profilu časopisu i osobním účtu historika vyhrožovali Spurnému smrtí. Vlna nenávisti donutila zaujmout stanovisko samotnou fakultu, jež se za svého člověka postavila. „Toto považuji za proměnu kvality, jak útoky z nenávisti mohou vypadat. Mají symbolickou rovinu, kdy se útočníci snaží zastrašit lidi stavící se na ochranu lidských práv,“ podotkla Kalibová.
Druhou nejčastější skupinou obětí jsou bezdomovci. In Iustitia zaznamenala pět ataků, přičemž po jednom z nich skončil jeden bezdomovec z Prahy na více než týden v nemocnici. Kalibová v této souvislosti upozorňuje, že právě v konfrontaci s bezdomovci mají pachatelé tendenci reagovat mnohem prudčeji než v jiných případech. „Když už někdo zaútočí na bezdomovce, tak je to velmi brutální útok,“ podotkla právnička.
Aktéři nenávistných incidentů nezapomínají ani na Romy, In Iustitia napočítala tři případy násilí mířeného na romskou menšinu. Jednoznačně nejvážnější je kauza, jíž se zabývá policie od počátku ledna. Čtveřice mužů z Jiříkova na Děčínsku měla za to, že jejich romský známý chtěl v autoservisu patřícím dvěma z nich ukrást kolo. Chytili ho, spoutali a polili benzinem. Se zapalovačem v ruce mu pak hrozili zapálením, ale muži se povedlo utéct.
Kriminalisté začali případ vyšetřovat jako vraždu ve stadiu pokusu, ale v současnosti na čin nahlížejí už jinak. „Věc byla překvalifikována na trestný čin těžkého ublížení na zdraví ve stadiu pokusu, v současné době čekáme na vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví,“ sdělila serveru Lidovky.cz krajská policejní mluvčí Veronika Hyšplerová. Je třeba dodat, že podle vyšetřovatelů neměl čin rasový motiv, alespoň se jím nezabývají.
Atmosféra může vyústit v napadání skupin lidí, varuje právnička
Průběžná zpráva o předsudečném násilí z nenávisti 1.1.-31.3.2017Motivací z 22 incidentů byla podle zjištění In Iustitia v 6 případech politické přesvědčení oběti, v 5 bezdomovectví, dále barva pleti (5 případů), národnost (4), náboženství (4), zdravotní postižení (1) a věk (1). |
Navzdory tomuto případu Kalibová odmítá pohled, že by se v Česku vzedmula vlna rasistického násilí. „O tom tedy hovořit nemůžeme,“ podotkla. Ze zprávy však podle ní vyplývá, že atmosféra mezi lidmi je takovému násilí nakloněná. „Je tu dlouhodobě špatná atmosféra vůči skupinám lidí, která v nějaký moment může vyústit ve fyzické napadání. A bohužel nedokážeme předvídat, kdy se to stane,“ poukázala na podle ní hlavní současné riziko české společnosti (celá zpráva zde).
Analýzu vnímá Kalibová jako doplňkové informace pro veřejnost k podobným statistikám vedených policií. Policie přitom takové aktivity neziskového sektoru registruje, nezřídka z nich také vychází při své práci. „Policie České republiky dlouhodobě s neziskovými organizacemi spolupracuje, ať už to je v předávání statistických dat, realizacemi projektů nebo součinnosti v rámci poskytování informací daných problematik směrem k veřejnosti,“ sdělila serveru Lidovky.cz mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyneová.
Agenda organizace In Iustitia je blízká resortu pro lidská práva ministra Jana Chvojky. On sám potvrzuje, že při zpracování každoročních zpráv například o stavu romské menšiny v Česku vychází ze studií nevládních organizací. „Informace, pokud jsou pro nás relevantní, využíváme a dáváme je do souvislosti s informacemi Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti. Sekretariát Rady vlády pro záležitosti romské menšiny připravuje každoročně Zprávu o stavu romské menšiny a na některé uskutečněné studie v nich poukazuje,“ sdělil serveru Lidovky.cz Chvojka.