Nechme teď stranou, že se Nečas hlásí k praktikujícím katolíkům, i to, jaké motivy a činy dovedly Janu Nagyovou do vazební věznice - byť bezprostřední příčina pádu vlády leží patrně tady.
Petr Nečas, o kterém se tak nějak všeobecně soudilo, že nekrade a ani není ve spojení s kmotry, zcela selhal i jinak. Co si máme myslet o faktu, že vrchní ředitelka jeho kabinetu Jana Nagyová dostávala vysoce nadstandardní odměny? Poté, co bývalý premiér přiznal, že má s touto ženou pevný vztah, se statisícové odměny k třicetitisícovému základnímu platu jeví jako klasická malá domů. A není ani podstatné jestli si ze své důvěrné přítelkyně udělal nejbližší spolupracovnci, nebo ze své spolupracovnice důvěrnou přítelkyni.
ČTĚTE TAKÉ: |
Když poprvé pronikly na veřejnost údaje o vysokých odměnách Jany Nagyové, bral to Nečas jako útok na svou osobu. Tvrdil, že jde o "mediální lynč slušného a pracovitého člověka, jehož jediná vina je, že pracuje pro premiéra." A také tvrdil, že média zveřejněním výplatních pásek "překročila Rubikon". Tak tady se expremiér moc nemýlil. Rubikon tu v jistém smyslu překročen byl, ale teprve po pár měsících se ukazuje, že se za onu nepřekročitelnou mez dostal někdo jiný.
O to větší rozpaky nyní budí probíhající soud, v němž vystupuje bývalá šéfka premiérova kabinetu sice formálně jako svědkyně, ale zároveň ji lze brát i jako poškozenou. Soud se týká toho, že na veřejnost pronikla její výplatnice se statisícovými odměnami. Podle státní zástupkyně prý zveřejnění odměn zasáhlo Nagyové závažným způsobem do soukromí a osobního života a výrazně zhoršilo její pověst. V tom má státní zástupkyně nepochybně pravdu. Byť to při formulování žaloby možná myslela trošku jinak.
