Předběžná data francouzské centrální banky podle listu naznačují, že do poloviny května narostly úspory už o 60 miliard.
K podobným nárůstům dochází ve Španělsku, Itálii a v Británii. Jen Němci si vybírají víc hotovosti, ale není to proto, že by ji utráceli. Němci jsou v nejistých dobách zvyklí spořit v hotovosti, podobný fenomén bylo možné zaznamenat i po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Úspory v německých bankách klesají – souvisí to asi i s hrozbou negativních úroků. Německá centrální banka hlásí, že oběživo vzrostlo o 39,7 miliardy eur od ledna do poloviny května.
Německá pojišťovna Allianz odhaduje, že letos lidé v EU naspoří navíc tři procenta evropského HDP. Do obchodů, jež se začnou otevírat po karanténě, se davy s otevřenou peněženkou zrovna nepohrnou.
Co s tím mohou politici a vlády dělat? Vyzývat lidi k tomu, aby se nebáli utrácet, vymýšlet různá schémata jako šrotovné. Vše zlé je ale k něčemu dobré. Větší úspory mohou banky použít na nákup státních dluhopisů, a vládám tak půjde snáze a levněji financovat státní dluh.
Leccos se prodává dobře. V Německu dramaticky roste poptávka po bicyklech – s tím, jak se lidé vyhýbají veřejné dopravě.
…
Editorial téhož deníku varuje před koncem éry globalizace.
Ekonom John Maynard Keynes napsal v roce 1914: „Obyvatel Londýna si může cokoli objednat po telefonu. Zatímco srká svůj ranní čaj v posteli, může si objednat zboží z celé zeměkoule v množství, jaké je mu libo. A může očekávat, že mu to bude přineseno až ke dveřím.“ Jenže idylka skončila. Militarismus, nacionalismus a imperialismus rozpoutaly dvě světové války a ekonomickou depresi. Slastné období skončilo katastrofou.
Současná éra globalizace možná není mrtvá, ale rozhodně je velmi nemocná. Utrpěla kolapsem jednání z Dauhá v roce 2008 a následnou finanční krizí, brexitem i volbou Trumpa. Pandemie dodala knock-out. Tentokrát je možná globalizace obětí vlastního úspěchu. Způsobila prudký pokles chudoby v rozvojovém světě a zařídila nízké ceny zboží v bohatém světě. Politici ale udělali málo pro ty, kteří po cestě přišli o práci, a vykašlali se na soudržnost některých komunit.
Nyní se dostavilo přerušení zásobování, obtíže s dodávkami léků. Důraz na odolnost povede k tomu, že se leccos bude vyrábět doma, a ne tam, kde to lze vyrobit nejlevněji. Hlavní americký obchodní vyjednavač Lighthizer mluví o konci „reflexivního offshoringu“ a Thierry Breton, evropský komisař pro vnitřní trh, zdůrazňuje, že je třeba zařídit výrobu zdravotnického materiálu i farmaceutického zboží doma.
Určitý odvrat od globalizace je asi nevyhnutelný, ale byl by nesmysl rozebírat globalizaci jako celek, protože globální řetězce i globální kooperace jsou samy o sobě zdrojem odolnosti a síly. Navíc výroba po celé zeměkouli umožňuje také diverzifikaci, která se právě z bezpečnostních důvodů může hodit.
Nějaké odpoutání západu a USA od Číny je nevyhnutelné, ale mělo by se omezit na špičkové a vojenské technologie. Amerika chce omezit globalizaci, Čína jí chce vést. Přílišný izolacionismus a protekcionismus Washingtonu může dát Pekingu příležitost.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
