Ale pod povrchem budou Američané skrývat zklamání a Němci úzkost.
Merkelová a Biden představují svým způsobem protějšek Trumpa – důrazem na multilateralismus a kooperaci místo nacionalismu. Proto Bidenův tým čekal velkou demonstraci podpory od Merkelové, především v konfrontaci autokratických režimů, jako je Rusko nebo Čína.
První zklamání ale přišlo už v prosinci, pár týdnů před Bidenovou přísahou. Merkelová spěchala s uzavřením investiční dohody EU–Čína a námitky Bidenova přípravného týmu vůbec nevyslyšela. Místo aby pomáhala Washingtonu zadržovat a oslabovat Peking, chce kancléřka, aby si celá Evropa nechala všechny možnosti otevřené.
Druhý a mnohem horší problém je, že neuhnula ani o milimetr ve věci kontroverzního plynovodu, který vede z Ruska do Německa. Nord Stream 2 je už dokončen z 90 procent, vede pod Baltským mořem a zdvojnásobí dodávky ruského zemního plynu do severozápadní Evropy.
V páru s plynovodem Turkstream, který vede pod Černým mořem do jihovýchodní Evropy, se tak plní hlavní strategický cíl Vladimira Putina. Obejde se tak Ukrajina a další východoevropské země, které přijdou o status tranzitní země, a když na to přijde, může jim Putin dodávky plynu vypnout. Země přijdou o tranzitní poplatky, budou více izolovány a více zranitelné vůči ruskému vydírání.
Rozvědčík Putin si s Ukrajinou pohrává a na nedávnou otázku, jestli by Ukrajině vypnul plyn, pravil, že je „možné všechno“ a že „ukrajinští partneři musí prokazovat dobrou vůli“.
Geopolitická hrozba spojená s Nord Stream 2 je zřejmá Polsku, pobaltským státům, Francii i institucím EU. Německá vláda ale strká hlavu do písku jako geostrategický pštros. Merkelová se tváří, že jde o čistě komerční věc, kterou je nejlépe nechat na privátním sektoru.
Americký kongres se ještě v květnu pokusil schválené sankce zpřísnit, ale Joe Biden zrušil všechny sankce s tím, že nechce ohrozit americko-německé vztahy. Ale Kongres bude tytéž sankce znovu požadovat v srpnu.
To Němce znervózňuje, protože jim to může ovlivnit zářijové volby. Nyní se čeká na Merkelovou, která je na cestě do politického důchodu a v americké hantýrce je „chromou kachnou“, že přiveze do Bílého domu nějaké nápady, jak celou geopolitickou patálii, již sama způsobila, vyřešit.
Merkelová už se zasadila o to, že Ukrajinci a Rusové uzavřeli smlouvu o dodávkách plynu do roku 2024. Smlouva je ale na papíře a navíc je tu otázka, co bude po roce 2024.
Německo by mohlo říci, že přestane odebírat ruský plyn, kdyby Putin vypnul plyn Ukrajině. Ale protože by se to stalo v zimě, bude Německo samo ruský plyn potřebovat. Takže tudy cesta nevede.
Další možností je posílit ukrajinskou energetickou infrastrukturu a vybudovat různá propojení na nové zdroje.
A je tu ještě nápad, že se Německo svou plnou finanční vahou zapojí do polsko-americké iniciativy Trojmoří, která slibuje investice do infrastruktury mezi 12 východními členy EU, včetně přístavů, terminálů a plynovodů, jež mohou využít zkapalněný plyn.
Každopádně Nord Stream 2 zůstane skvrnou na politickém dědictví kancléřky. Jde o projekt, který Německu odcizuje Ameriku i evropské partnery a odhaluje pokrytectví, kdy se země, jež se tolik zaštiťuje EU, v tomto směru stará jen o své sobecké zájmy.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
