• Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let
Dvě nejvýraznější ženy Evropy, německá kancléřka Angela Merkelová a britská...

Dvě nejvýraznější ženy Evropy, německá kancléřka Angela Merkelová a britská premiérka Theresa Mayová. | foto: Reuters

MACHÁČEK: Nord Stream 2 – Německo na prvním místě

Názory
  •   13:40
PRAHA - Sedm důležitých členů Dolní sněmovny britského parlamentu opustilo Labouristickou stranu na protest proti tomu, že jejich lídr Jeremy Corbyn nedělá maximum pro druhé referendum a setrvání Británie v Evropské unii.

Pokud se ale někdo domnívá, že se tím ve Spojeném království rodí jakýsi „macronovský moment“, tedy nové středové pozitivní hnutí , jež oslabí tradiční pravici i levici, je na omylu. Alespoň je o tom přesvědčen komentátor Reuters Breakingviews Neil Unmack. Británie má jiný volební systém než Francie, systém, který přeje dvěma velkým stranám a penalizuje strany nové a menší.

Ne že by si obě velké britské strany nezasloužily vytrestat. Labouristé se stali stranou radikální a militantní levice, levicová politika je pro ně důležitější než nějaká Evropská unie. Theresa Mayová zase ustupuje proponentům tvrdého brexitu v Konzervativní straně, aby zabránila jejímu rozpadu. Moderátní, rozumní a uměření politici jsou momentálně v Británii oslabeni. Ale padesát procent voličů chce zůstat v EU, takže prostor pro antibrexitové hnutí tady je. Mohou se přidat odpadlíci od Konzervativní strany, další labouristé, liberální demokraté apod. Britský volební systém, kde vítěz bere vše, vede k tomu, že třetí strany jsou v parlamentu málo reprezentovány. Když v roce 1981 vznikla v Británii sociálnědemokratická strana, pouze odsála hlasy labouristům. Podobně se v tomto případě oslabí šance labouristů na vítězství v příštích volbách.

Dodejme, že sedm lidí je málo, zvláště v případě, že nikdo z nich nemá slibné Macronovo charisma a nezdá se být přirozeným lídrem.

Juliet Samuelová píše v britském deníku Telegraph, že německá kancléřka Angela Merkelová dala v případě plynovodu Nord Stream 2 najevo, že vždy bude stavět zájmy Německa nad zájmy celé EU. Edgars Rinkēvičs, lotyšský ministr zahraničí, autorce textu na bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl, že Nord Stream 2 „není byznysový projekt, ale energetická zbraň“. Díky plynovodu Nord Stream 2 budou problémy Evropy jenom horší. I když roste poptávka po dovozu plynu, zůstávají stávající kapacity plynovodu Nord Stream 1 nevyužité. Novým plynovodem získá ruský Gazprom moc zaplavovat Evropu a koncentrovat nabídku skrze jednu cestu. Projekt podlamuje zájmy Západu na stabilitě Ukrajiny, kde se už investovaly miliardy eur. Modernizace ukrajinských plynovodů by vyšla daleko levněji. Projekt rovněž zpochybňuje sankce vůči Rusku, když se s Ruskem zároveň dělá projekt za deset miliard eur.

Brusel (EK) má vůči projektu námitky, ale v legislativě zeje díra. Nemůže se týkat trubek mimo pevninu, a navíc by se muselo jednat o retroaktivní legislativu, protože plynovod už se buduje. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově Angela Merkelová přednášela účastníkům o tom, jak je potřeba kooperovat a chránit multilateralismus. Když ale o něco jde, zastává sama heslo „Německo na prvním místě“, zatímco kritizuje Trumpovu „Ameriku na prvním místě“.

MACHÁČEK: Zmatečné a paradoxní signály z Mnichova

Evropa a především Německo žijí obavami z toho, že americký prezident Donald Trump brzy spustí 25procentní cla na dovoz evropských (německých) automobilů, a to z důvodů národní bezpečnosti. Nevíme sice, jak by osobní automobily BMW či Mercedes mohly ovlivnit americkou národní bezpečnost, na druhou stranu jiný důvod či argument v rámci pravidel WTO ani uvést nelze. Trumpa nyní zaměstnává Čína a Venezuela, ale ve vzduchu visí, že Evropa přijde brzy na řadu.

Na jedné straně s těmito nápady Trump vedl kampaň a ideje ze své kampaně většinou plní – nebo se o to pokouší. Jeho voličská základna však toto téma vůbec neprožívá, drahými německými auty nejezdí, nemůže si to dovolit. Americký autoprůmysl je proti těmto clům, bojí se zdražení komponentů. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker tvrdí, že Trump mu slíbil, že cla nezavede. Pokud je Trump opravdu spustí, možná mu půjde pouze o obchod (zastavení plynovodu Nord Stream 2, nákup americké vojenské techniky apod.). Jak to vidíte vy? A jak má EU případně reagovat?

To jsou také otázky do Debaty JM s ekonomy na serveru Česká pozice a v Lidových novinách pro tento týden.

Čtenáře Monitoru JM zvu na dnešní skvěle obsazenou a důležitou debatu k otázkám energetiky, plynovodu Nord Stream 2 a jaderných zdrojů.

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Autor: Jan Macháček
  • Vybrali jsme pro Vás