Když se Thomas Mann potřeboval rychle dostat ze Švédska do Ameriky, protože válka už začala, a on navíc letěl přes hitlerovské Německo – vlastenec, jenž se náhle bojí své vlasti a přeje jí co nejrychlejší porážku – do Amsterdamu a odtud do Anglie, psal zrovna Lotu ve Výmaru (1939).
A britští celníci to samozřejmě netušili: „,To je do mého románu… Náčrtek jídelny v Goethově domě. Podívejte, tady je jeho jméno a tohle jsou ostatní lidé u stolu. Odehrává se to na začátku devatenáctého století.‘ ,Jak víte, kdo s ním seděl u stolu?‘ zeptal se jeden celník. ,Nevím to. Představuji, kde kdo seděl, abych si mohl představit jejich rozhovor.‘“
Tady tedy vidíme, že Thomas Mann musel dělat totéž co Colm Tóibín, když psal Čaroděje (2021).
