130 let
Zlato Rýna. Nový snímek režiséra Fatiha Akina na Dnech evropského filmu soutěží...

Zlato Rýna. Nový snímek režiséra Fatiha Akina na Dnech evropského filmu soutěží v sekci Film a hudba | foto: DEF

Evropa jako neklidná křižovatka. Dny evropského filmu uvedou mimojiné Zlato Rýna

Orientace
  •   10:30
Třicátý ročník přehlídky Dny evropského filmu začíná v Praze, Brně a Ostravě a jeho součástí je také samostatná sekce věnovaná tvorbě německého režiséra s tureckými kořeny Fatiha Akina, který letos oslaví padesátku. V české premiéře festival uvede i jeho novinku Zlato Rýna.

Už v roce 2004 dostal Fatih Akin berlínského Zlatého medvěda a Evropskou filmovou cenu za snímek Proti zdi. Ponořil se v něm do komplikované situace tureckých imigrantů v Německu, hlavními aktéry tragické romance jsou životní ztroskotanec středního věku Cahid a jeho mladá manželka Sibel, jež se s ním domluvila na sňatku, aby se mohla odpoutat od své rodiny a žít si po všech stránkách své. Pochopitelně jim to moc nevyšlo.

Snímek, který představil divákům prostředí konzervativní turecké komunity v Německu i ještě nevyzpytatelnější labyrint moderního Istanbulu, vzbudil rozruch i díky obsazení hlavní ženské role. Sibel usilující o sexuální nezávislost ztvárnila Sibel Kekilliová, jež se do té doby živila mimo jiné jako pornoherečka a již si režisér vybral v konkurzu mezi stovkami dalších adeptek. Akinův snímek odstartoval její úspěšnou uměleckou kariéru, která ji přivedla mimo jiné i mezi účinkující v hvězdné Hře o trůny.

Nynější výběr snímků na Dnech evropského filmu zájemcům připomene, kam se Fatih Akin po svém velkém úspěchu posunul – představí například hned jeho následující celovečerní hraný film Na druhé straně (2007), který se opět odehrává mezi Německem a Tureckem, a i jeho hrdinkami jsou ženy v konfliktu se svou komunitou.

Nicméně Fatih Akin není tvůrce jediného tématu a prostředí, jakkoli se ve svých filmech pravidelně věnuje lidem na okraji a často i mimo zákon. Dny evropského filmu připomenou také jeho extrémně fyzický, až do temné grotesky stylizovaný thriller U Zlaté rukavice z roku 2019 natočený podle skutečného případu sériového vraha z počátku 70. let Fritze Honky, opilce z hamburské čtvrti San Pauli.

Ve výběru nechybí ani snímek Odnikud z roku 2017, který přinesl cenu pro nejlepší herečku na festivalu v Cannes Diane Krugerové. Ta ve filmu představuje vdovu, jež přišla o manžela a syna při útoku pravicových extremistů a usiluje o odplatu.

Ze dna ke zlatu

Nejnovější Akinův snímek Zlato Rýna si vypůjčil název ze slavné opery Richarda Wagnera a pro scénář byla oporou autobiografie německého rapera kurdského původu Giwara Hajabiho alias Xatara.

Nyní jedenačtyřicetiletý umělec a jeho rodina toho prožili tolik, že to Akinovi vystačilo na dvě a čtvrt hodiny trvající adrenalinovou jízdu mezi íránskou metropolí zasaženou náboženským revolučním terorem na konci 70. let, ostrůvkem zoufalého kurdského odboje, mnohonárodnostní komunitou imigrantů v Bonnu, německým a nizozemským drogovým podsvětím v 90. letech i drsnou syrskou věznicí nedlouho před nástupem Islámského státu.

Rodiče Giwara Hajabiho patřili mezi kulturní elitu, jeho otec byl skladatel a dirigent, matka hudebnice. Revoluce v Íránu ale všechno změnila – a samotný Giwar se posléze k uplatnění svých uměleckých dispozic na poli rapu propracovával přes dráhu pouličního bitkaře, vyhazovače, drogového dealera, lupiče a vězně.

Dny evropského filmu, 20.–25. 4. v Praze v kinech Lucerna, Světozor a Přítomnost, v brněnské Scale a Artu a v ostravských kinech Etáž a Minikino

A byť jde o syrovou a místy až okázalou přehlídku křivd, špíny, násilí a bezpráví, najde se v ní místo i pro jemné tóny, a dokonce pro humor. Hrdinova lupičská epizoda – kde okradenými jsou zase jen podvodníci – se rozvine ve svižně zpracované dobrodružství, které snímek posléze dovede až k hravému finále, podtrhujícímu název snímku.

V rámci Dnů evropského filmu je Zlato Rýna vedle pocty Fatihu Akinovi zařazeno také do soutěžní sekce Film a hudba – sdílí ji například s originálním sci-fi dramatem Gravitace francouzsko-burkinského režiséra Cedrika Ida.

Druhá soutěžní sekce Dnů evropského filmu představuje odvážné filmy nastupující filmařské generace. Jsou v ní zařazeny například snímky Chléb a sůl či Ti nejhorší, oceněné na festivalech v Benátkách a Cannes. Další sekce přehlídky nesou názvy Bez rodičů (ta představuje filmy zaměřené na současný život dětí a mladistvých) či Naděje je (program zaměřený na snímky, jež hledají soulad s přírodou). Tradiční sekce K věci se letos aktuálně zaměřuje na dezinformace.

Autor: Marcel Kabát