Lukáš Rázl pěstuje rajčata ve skleníku v kraji Poohří. Prvních 16 tisíc sazenic zasadili v kadaňském skleníku v říjnu 2019. První dodávka zralých rajčat do prodejen přišla v předvánočním čase ještě téhož roku. Skleník je vybudován tak, aby odpovídal nejvyšším světovým standardům ekologického pěstování.
Lidovky.cz: Jak moc těžké je vypěstovat dobré rajče? A co vše je k tomu potřeba?
Je to věda. Skleníky v Česku nemají velkou tradici. Než jsme začali, tak si to vyžádalo skutečně hodně práce. Trvalo to šest let příprav, než jsme si do toho troufli jít. Pro správné pěstování je potřeba hlídat několik faktorů. Například i barevnost světel, která musí být speciálně nastavená, aby nejvíce vyhovovala rostlinám. Zářivky jsou zkonstruované tak, aby sazenicím dodávaly správné světelné spektrum.
Lukáš Rázl
Lidovky.cz: Využíváte ekologický skleník. Jakým způsobem v něm rajčata pěstujete?
Při pěstování využíváme ve skleníku nejmodernější technologie, které zajišťují správný přísun živin, ideální teplotu a přirozené světlo. Z nedaleké elektrárny bereme odpadní teplo na vytápění, topíme tak celý rok, zavlažujeme dešťovou vodou a rostliny opylovávají čmeláci, kteří žijí ve skleníku.
Lidovky.cz: Vaše rajčata dostávají pouze přírodní živiny, mohou být označená jako BIO? Nebo by musely splnit ještě nějaké jiné požadavky pro certifikaci?
Přestože jsme maximálně ekologičtí a používáme pouze organická hnojiva, dle definice EU mít nálepku BIO nemohou. To by sazenice musely být kořeněné v hlíně.
Lidovky.cz: Jak je ve sklenících zajištěno opylování květů?
Na to tady máme čmeláky. I o ně se staráme jako o své zaměstnance. Aktivita čmeláků se odvíjí od denního světla. Když je den, tak mají pocit, že je čas pracovat. Každý by si tak možná řekl, že jim proto co nejvíc svítíme, aby stále pracovali. Ale to by se buď unavili, nebo upracovali. Aby čmeláci zůstali v dobré kondici, musí dostatečně spát. Ideálně dvanáct hodin. Proto tu máme nastavený speciální systém. Po dvanácti hodinách čmelákům světlo ztlumíme, což v nich vyvolá pocit, že se stmívá a oni vyrazí zpět do čmelínů. Tak zůstanou aktivní a opylují všechny květy. Člověk musí žít s přírodou v míru a přátelství, zamyslet se i nad tím nejmenším detailem, jako je spánek čmeláka.
Lidovky.cz: Za jak dlouho rajče vyroste a jak se pozná to dobré? Lze to nějak urychlit?
V našich sklenících pěstujeme velká keříková rajčata a středně velká koktejlová rajčata. Z každé rostlinky máme úrodu přibližně za 3 měsíce. Nejzásadnější je zralost a čerstvost. To má vliv na chuť a vůni plodů. Kvalita čerstvě utržených rajčat se nedá s těmi dováženými srovnávat. Například rajčata z Maroka putují do Česka dva tisíce kilometrů, trvá to zhruba týden. Aby dorazila neporušená, musí se utrhnout dříve, než uzrají a změknou. U nás se trhají až když jsou zralá. Nejenže jsou červená, ale mají i úplně jinou chuť, vůni a zdaleka jiné nutriční hodnoty.
Lidovky.cz: Je rozdíl poznat i po tepelné úpravě rajčat?
Rozhodně, uvedu příklad. Spousta českých domácností dělá rajskou omáčku z protlaku. Moje babička ji vařila z domácích rajčat. Dala je do hrnce, přidala k nim trošku vody, rozvařila je, rozmixovala a byla z toho vynikající rajská. To se prostě nedá srovnávat. Když si uděláte rajskou z našich rajčat, tak je tak sladká, že do ní ani nemusíte přidávat cukr. Platí to všeobecně. Když vaříte z dobrých surovin, tak ta jídla jsou opravdu vynikající.
Lidovky.cz: Jak by lidé měli skladovat rajčata doma, aby jim vydržela co nejdéle?
V Česku je bohužel zažitá jedna věc. Když se koupí rajčata, dají se hned do ledničky. Jenže rajče není zvyklé na nízké teploty, takže když ho dáte do ledničky, zabijete jeho chuť a vůni. Rajče by nemělo být v teplotě pod deset stupňů. Lidé je tam dávají, protože mají pocit, že jim rajčata jinak shnijí. Ale když je dáte do tmavé místnosti, tak vám vydrží i měsíc.
Lidovky.cz: Česká keříčková rajčata dodáváte do prodejen Kaufland po celý rok?
Ano, a nejzásadnější věc celé spolupráce je, že když dnes rajče utrhneme, zítra už je na pultech prodejen Kaufland, se kterým spolupracujeme. Na rozdíl od rajčat z Holandska, Španělska nebo Maroka, kde je mnohem delší logistický proces a rajčata se musí sbírat nedozrálá. Nedozrálé plody sice do barvy dojdou, ale už nemají chuť, vůni, a hlavně nutriční hodnotu.
Lidovky.cz: Jak vás zasáhla současná situace ve společnosti? Přišli jste například i o nějaké odběratele?
Na prvním místě je určitě zdraví a životy lidí. Takže si nechceme stěžovat. Ale je pravdou, že ekonomická situace se v republice rychle zhoršuje. Lidé začínají obracet každou korunu dvakrát. Navíc celý segment restaurací, který byl významným zákazníkem, zmizel. Na druhou stranu nejistota v dodávkách ze zahraničí, výpadky způsobené ať již koronavirem, problémy s kvalitou nebo třeba obnovenými kontrolami na hranicích – to vše vede české obchodníky k tomu, že hledají domácí spolehlivé české dodavatele.
Lidovky.cz: Mnoho lidí teď přemýšlí nad tím, že si začne pěstovat zeleninu na zahrádce. Co byste začátečníkům poradil? A jsou rajčata na pěstování náročná?
My Češi jsme národem zahradníků, a to je jenom dobře. Poradil bych - být opatrnější při nákupu sazenic. Nebude dlouho trvat a bude je nabízet kdejaké zahradní centrum. Určitě by mi nestačilo vědět jen, že se jedná o cherry nebo velké rajče. Chtěl bych vědět, co je to za odrůdu – a než bych nakoupil, snažil bych se o ní něco předem zjistit. Ač se to nezdá – věřte mi, že dobrá rajčata, to je „věda“. Ať ve velkém, nebo v malém.
