Sladký advent. Vyzkoušejte letos nepečené cukroví bez mouky

Kdo je zvyklý rozložit si pečení jednotlivých druhů cukroví do čtyř adventních víkendů, musel loni s přípravami začít o něco dříve. První adventní neděle totiž připadla na nejzazší možný termín, 3. prosince. S novým rokem kalendářní schéma poskočilo jen o krůček, i letošní advent proto bude patřit k nejkratším. Začít s přípravami v těchto dnech by ovšem bylo zase až příliš brzy, a platí to dokonce i pro perníčky nebo zázvorky, které k tomu, aby se dostaly do perfektní kondice, potřebují nejen dobrý recept a šikovné ruce, ale taky dost času k rozležení.

Rohlíčky v čele

Přesto má i druhá půlka listopadu v programu předvánočního pečení své důležité místo – a zdaleka nejde jen o louskání oříšků či nákup kakaa a vanilky. Právě teď je totiž ta pravá chvíle na to, plánovat, počítat, vzpomínat, co nám kde chutnalo, pokukovat po novinkách i listovat ve starých kuchařkách, přemítat a sumírovat, kolik, čeho a jestli vůbec… zkrátka se na pečení těšit. Protože to těšení se je na pečení – stejně jako skoro na všem předvánočním konání – to možná vůbec nejhezčí.

Jistě to tak nemá každý z nás. Těch, které předvánoční maraton u trouby nechává chladnými, je dle různých průzkumů z posledních let něco kolem pětadvaceti až třiceti procent. To samozřejmě neznamená, že by každý čtvrtý Čech cukroví nejedl, naopak, takových jsou navzdory zavrhovanému cukru a varováním dietologů všehovšudy tři až čtyři procenta. Kroucení rohlíčků a prsty ulepené od marmelády ovšem velká část z nás raději nechává na povolanějších a cukroví buď dostává, anebo kupuje. Ve 43 % domácností, kde si ho pečou sami, se pak dle statistik chystá maximálně pět druhů cukroví, 39 % žen jich připraví dvojnásobek a pak tu máme rekordmanky, které pečou i víc než šestnáct druhů.

Jen malých změn se dostává i žebříčku nejoblíbenějších druhů: už roky mu pevně vévodí jinak křehké vanilkové rohlíčky a linecká kolečka, s uctivým odstupem následovaná úlky, perníčky a vánočkou. Ta sice kategorii drobné vánoční pečivo poněkud překračuje, historicky je však její místo pevné: právě vánočka (spolu s dalším obřadním pečivem, oplatkami a později i perníčky) se totiž považuje za vůbec nejstarší sváteční sladkost. Tvarem má připomínat Ježíška zavinutého do peřinky a její role na vánočním stole byla hlavně symbolická i v řadě dalších ohledů: vzpomínáte třeba na babičku Boženy Němcové, která kouskem vánočky ze štědrovečerního stolu podarovala i drůbež a dobytek? Měla od něj držet zpátky všemožné zlé síly a zajistit, aby prospíval.

Čtyři pokolení

Tradice podarovat zbytky jídla od štědrovečerní večeře hospodářská zvířata je dnes stejně jako mnohé další rituály dávno zapomenuta. A v jednom ohledu možná dobře že tak – některé dnešní krémem přetékající kousky by jim totiž spíše uškodily než naopak. Na druhou stranu, objevují se nové zvyky – třeba vzít předvánoční pečení jako příležitost sejít se s kamarádkami. „Při vypichování hvězdiček se povídá stejně dobře jako u kávy či vína,“ myslí si Lucie Chmelířová, která letos podobné setkání pro kamarádky organizuje už potřetí.

A samozřejmě nemusí jít jen o přátele: pečení cukroví může být i příležitostí k jinak čím dál vzácnějšímu mezigeneračnímu setkání. Nad pomoučněným válem se leckde potkávají i čtyři pokolení. „Rok co rok se sejdeme ve složení já, sestra, maminka a babička. Od té doby, co mám sama děti, samozřejmě pomáhají i ty. Na pečení si vyhradíme jeden adventní víkend, rozdělíme úkoly a jedeme,“ popisuje maminka dvou kluků Lenka Fenclová. Kromě toho, že jsou všichni spolu, má podle ní společné pečení ještě další výhody: čtyři páry zkušených rukou mají hotovo násobně rychleji, než kdyby pekly každá zvlášť, a protože si vše, co upečou, následně rozdělí, nehrozí, že by se u nich sladké pečivo dojídalo ještě v únoru.

Zdá se, že s tím, že většina druhů cukroví hrozí žlučníkovou kolikou či přinejmenším nedopnutou sukní, jsme smíření. Čas od času se sice objeví protivlny, vycházející tu z makrobiotiky, tu z veganství anebo raw diety, žádné větší tsunami v českých kuchyních však zatím nezpůsobily. Je-li něco trendem, pak spíš návrat „ke kořenům“, přesvědčení, že než šidit, co funguje, je lepší se krotit v množství.

Bez výčitek

„O žádné potravině se nedá říct, že je nezdravá. Klíčové je, kolik čeho konzumujeme,“ potvrzuje nutriční terapeutka Kateřina Gálová. Pokud tedy jinak jíte celkem racionálně a hlavně se během svátků pravidelně hýbete, sem tam kousek si nemusíte vyčítat. „Už ve chvíli, kdy se na pečení chystáte, se snažte nešidit výchozí suroviny a pořizujte je tak kvalitní, jak to jen jde. Náhražkám se pokud možno úplně vyhněte,“ přidává konkrétní radu nutriční terapeutka, „leckdo tvrdí, že si například máslo nebo vysokoprocentní čokoládu nemůže dovolit – a pak připravuje dvanáct i víc druhů v obrovském množství. Namísto na kvantitu bychom se měli zaměřit na kvalitu – což samozřejmě zdaleka neplatí jen pro cukroví.“

Kdo by stál o to, posunout vánoční pečení ještě blíž ideálu nutričních terapeutů, může zkusit nahradit bílou mouku například ve vanilkových rohlíčcích kvalitní špaldovou. Dobrou volbou mohou být též mleté mandle, takové cukroví je pak i přirozeně bezlepkové. Při použití opravdu dobré čokolády zase můžete experimentovat s množstvím přidávaného cukru – obvykle ho stačí méně, protože chuť čokolády výsledek „utáhne“ sama.