130 let
Michal Viewegh na fotce z 16. 10. 2017 pro iDnes.

Michal Viewegh na fotce z 16. 10. 2017 pro iDnes. | foto: Tomáš Krist, MAFRA

VIEWEGH: Novoroční předsevzetí

Lidé
  •   7:00
Jak jsem se nedávno v novinách dočetl, že naprostá většina lidí při plnění svých novoročních předsevzetí dříve či později selže (tvrdí to alespoň vědci z britské University of Scranton): 80 procent Britů vzdá své novoroční plány už do konce března, což pak logicky bývá spouštěcím mechanismem nejen vcelku banálních špatných nálad, ale dokonce i depresí a dalších vážných psychických poruch…

O podobném statistickém výzkumu v Čechách jsem zatím bohužel neslyšel, ale klidně bych se vsadil, že Češi jsou na tom s novoročními předsevzetími prakticky úplně stejně jako Britové, což ostatně mohu potvrdit osobně. Za celý český národ se samozřejmě vyjadřovat nemůžu, mluvím o svých vlastních novoročních předsevzetích, jež se mimochodem rodí už během prosince, takže jsou ovlivněna dvěma hlavními faktory: četbou prosincového denního tisku a vánočními a silvestrovskými večírky…

VIEWEGH: Pracovní verze Kuberova novoročního projevu

Nejprve o předsevzetích inspirovaných novinami: pokud se například v prosinci v novinách dočtu o varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, podle něhož čínské mobilní telefony Huawei, které v Čechách automaticky fasují všichni pracovníci státní správy, představují pro naši republiku bezpečnostní riziko, coby vlastník mobilu téže značky (Nokii jsem bohužel v létě utopil v Malé Úpě) si ihned dám předsevzetí, že si příští rok ani v následujících letech žádný další telefon této značky nepořídím a že pro jistotu už nikdy nepojedu do Číny (před lety jsem v Číně s delegací českých spisovatelů byl, ale díky starostlivé péči několika důsledných čínských průvodců jsem viděl pouze věci, které žádné bezpečnostní riziko nepředstavovaly). Nebo jiný příklad: protože jsem se v Lidových novinách před časem dočetl, že „papež považuje homosexualitu za módní záležitost“, dávám si nyní předsevzetí (ač ne- jsem homosexuál), že příští rok ani v následujících letech se už o žádné názory Svatého otce zajímat nebudu (stejně jako mne třeba už asi dva měsíce nezajímají názory profesora Piťhy).

A do třetice ono vůbec nejdůležitější předsevzetí, jež vzešlo z výše zmiňovaného silvestrovského večírku: už nikdy nebudu v podroušeném stavu tančit s vdanými ženami (zvláště pak před zraky jejich manželů) ani jim šeptat, že „život do nás postupně navrtává díry, do kterých na konci roku bůhvíproč strkáme petardy a rachejtle a pak se všichni vesele odpalujeme…“

Tak uvidíme, jestli do konce března neselžu. O Piťhu a Huawei se jaksi nebojím, jde o ty výše zmiňované večírky – ale ty naštěstí budou až v prosinci…

Autor: