Čtvrtek 20. února 2020svátek má Oldřich 6 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Jak změřit umělecké školy, když nemají vědecké výsledky

Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto | foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny

Ta věc je dneska už jistá: Veřejné vysoké školy nebudou nadále tlačeny k tomu, aby přijímaly co nejvíc studentů. Množství peněz, které dostávají od státu, začne být totiž méně závislé na počtu vzdělávaných, protože část dotace bude reflektovat i kvalitu škol. Bude se sledovat vědecký výkon, mezinárodní aktivita a úspěšnost absolventů.

Hodnocení vědeckého výkonu má však jeden háček. Zatímco u většiny vysokých škol lze vycházet z citovanosti vědeckých prací v uznávaných publikacích, máme tu i vysoké školy, kde se věda neprovozuje. Třeba ty zaměřené na umění. Co s tím?

Pracovní komise Rady vysokých škol pro umělecké školy a fakulty iniciovala spolu s ministerstvem školství vytvoření registru výsledků tvůrčí umělecké činnosti a metodiku hodnocení výstupů. Na jejím základě se mají díla, která vytvořili učitelé těchto škol a případně i někteří studenti, třídit do kategorií a kombinací kategorií s různým bodovým hodnocením.

Kolik má nyní škola na studenta

Vysoké školy nyní dostávají rozdílné příspěvky na jednoho studenta, a to v závislosti na ekonomické náročnosti studia. Napříště se má část této dotace rozdělovat na základě kvalitativních kritérií.

* 26 500 Kč/rok - například filozofie, právo, ekonomie
* 31 800 Kč - jazykové vědy, učitelství
* 43 725 Kč - strojírenství, geografie, tělesná výchova a sport
* 59 625 Kč - architektura, matematika, zemědělství, biologie
* 74 200 Kč - lékařství, chemie, fyziologie
* 92 750 Kč - veterinární lékařství, design na neuměleckých školách
* 156 350 Kč - umělecké obory na uměleckých školách

Význam, rozměr, ohlas
"Vlastně jsme o nějakém způsobu hodnocení uměleckých škol uvažovali už dávno, dokonce v devadesátých letech," říká prorektor Akademie múzických umění Miloslav Klíma, podle nějž k tomu nabádá i mezinárodní organizace, která tyto školy sdružuje. Nakonec si umělci přizvali matematiky. Ti jim vysvětlili, že nelze mít jedno kritérium. Proto vznikly tři kategorie, které mohou někomu znít poněkud cimrmanovsky: význam díla, rozměr díla a ohlas díla. V každé z nich existují tři stupně (více viz box Navrhovaná kategorizace děl).

Definičně to vypadá tak, že nejvyšší známku "A" v kategorii "význam díla" může dostat jen "nové umělecké dílo nebo výkon zásadního významu a originality". Na béčko má nárok "nové umělecké dílo nebo výkon přinášející řadu významných inovací", na céčko pak "nové umělecké dílo nebo výkon rozvíjející současné trendy".

Áčko dostane film Bába
Miloslav Klíma podotýká, že na začátku si zástupci jednotlivých segmentů, tedy výtvarného umění a designu, architektury, divadla, filmu, literatury a hudby, vytyčili pro získání měřítka jakési mety neboli top díla. V případě filmu to prý byl například Obchod na Korze Kadára a Klose nebo Menclovy Ostře sledované vlaky, v oblasti divadla třeba Grossmanova inscenace Krále Ubu.

"Na ně dosáhne máloco," vysvětlil prorektor. Z nových věcí by tam podle jeho slov patřil třeba absolventský film režisérky Zuzany Špidlové, kterým v roce 2008 zakončila bakalářský studijní program oboru režie na FAMU a který vyhrál na 62. ročníku Filmového festivalu v Cannes v sekci studentských filmů. Složené ohodnocení by bralo v úvahu i to, že jde o dílo mezinárodního ohlasu, ale i to, že je jen středního rozsahu.

Miloslavu Klímovi připadá přirozené, že kvalita uměleckých škol se má hodnotit. Nabízí v té souvislosti Masarykův citát, že "umění je výronem zvláštního poznání světa, poznání, které je právě tak samostatné a oprávněné, jako poznání vědecké". Naopak třeba rektor pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřich Smetana soudí, že umělecké školy by se neměly žádným způsobem poměřovat s těmi ostatními. "Měly by mít oddělenou část rozpočtu a poměřovat se jen mezi sebou," říká Smetana.

Dvacet, nebo třicet procent?
Kvalita vysokých škol se zohledňovala už v rozpočtu na letošní rok, a to deseti procenty státní dotace. Podle návrhu, který chce ministerstvo školství projednat s reprezentací vysokých škol do konce března, by to však mohlo být až třicet procent. Některým akademikům se to zdá moc, domnívají se, že by stačilo procent dvacet, náměstek ministra školství pro vysoké školy Jan Koucký však dává přednost vyššímu podílu s tím, že deset procent by tvořil nový ukazatel založený na absolventech. Přesněji na zaměstnaných absolventech. Nezaměstnaní kvalitu školy stvrzovat nemohou.

Navrhovaná kategorizace děl

Rozdělení podle
1) závažnosti uměleckého díla nebo významu 
- nové umělecké dílo nebo výkon zásadního významu a originality (A) 
- nové umělecké dílo nebo výkon přinášející řadu významných inovací (B) 
- nové umělecké dílo nebo výkon rozvíjející současné trendy (C)

2) velikosti díla nebo výkonu 
- umělecké dílo či výkon velkého rozsahu (K) 
- umělecké dílo či výkon středního rozsahu (L) 
- umělecké dílo či výkon malého rozsahu (M)

3) institucionálního a mediálního ohlasu 
- mezinárodního (X) 
- národního (Y) 
- regionálního (Z)

A jak může absolvent napomoci hodnocení školy? Prostřednictvím dotazníků, které sledují, zda nastoupil na vysokoškolské místo, kolik si vydělává, jak jsou využity jeho znalosti a dovednosti a jak je spokojen s prací.

Určitou roli má hrát i mezinárodně stanovovaný index kvalifikační náročnosti vykonávané práce. "Ne velkou. Všechny ukazatele, které se, mimochodem, většinou používají i jinde ve světě, mají své slabiny, proto je třeba, aby jejich váha byla rozložená," vysvětluje Koucký. Zároveň připouští, že pomocí třicetiprocentní části dotace chce ministerstvo prosazovat i své priority, jako třeba omezování velkého počtu magisterských studentů, jímž se Česko liší od ostatních zemí.

"Škola dostane bonifikaci za bakaláře, kteří odejdou přímo do praxe, i za ty, kteří jdou po dosažení bakalářského stupně na jinou vysokou školu. A také za schopnost získávat peníze od soukromého sektoru," vyjmenovává Koucký.

Evropské peníze bez papírování
Zástupci vysokých škol mají k některým navrhovaným pravidlům výhrady (nelíbí se jim třeba dotazník) takže může dojít k dílčím úpravám. Směr je však zřejmě daný. Napříště už nepůjde jen o to, kolik studentů škola vzdělává, ale bude se brát v úvahu přibližně to, co berou v úvahu i mezinárodní žebříčky univerzit. Ba i něco navíc.

Náměstek Koucký si od stanovení kvalitativních kritérií slibuje posilování excelence a možná i snadnější čerpání evropských peněz. "Složitost celého procesu způsobuje, že nejlépe jde čerpání školám, které si zřídily zvláštní centra na sepisování projektů, což ale neznamená, že jde o školy nejlepší nebo dejme tomu nejvýkonnější," upozorňuje. Spolu s vrchním ředitelem sekce operačních programů EU Jaroslavem Kubou proto hledají způsob, jak spojit čerpání evropských peněz s kvalitou vysokých škol. O dotace na místa postdoktorandů by mohla každá škola žádat bez složitého sepisování jen na základě měřitelných výkonů.

Radka Kvačková

Autor

Radka Kvačkováradka.kvackova@lidovky.czČlánky
Premium

Pošťák, který vůbec nezvoní. U balíčků z Číny totiž nemusí

Pošta z Číny, ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lidé si objednávají z čínských e-shopů zboží s bezplatnou dopravou a diví se, že nedostanou balíček do ruky. Pošta má...

Premium

Tři roky od věznění v garáži. Daniel dnes pracuje a stará se o miminko

Daniel Příhoda, jehož v roce 2016 věznil s jeho tehdejší přítelkyní Zdeněk... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Daniela před několika lety unesl vyšinutý Zdeněk Hryščenko. I s jeho kamarádkou Janou. Věznil je několik dní ve...

Premium

Pohádky na odpis: kterým hrozí zákazy a cenzura kvůli korektnosti

Jiří Korn v pohádce Honza málem králem (1977) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zahrajme si na prognostiky. Magazín DNES se zamýšlí nad tím, které nejoblíbenější české vánoční pohádky začnou vadit a...