Na zahradě pracujte s tím, co najdete v okolí, radí odborník

Zahrady pro období suchých let? Jednoznačně bez trávníku

Ne náhodou jsme proto pro druhou sérii pořadu Ferdinandovy zahrady vybrali téma rekonstrukce rodinných zahrad. Často jsou to zahrady, které vznikly vesměs v 90. letech a později. Jedná se o redesign nákladných a křečovitě udržovaných rodinných zahrad, ve kterých se nežije dobře, „něco jim chybí“.

Tito majitelé už ví, kolik jim jejich zahrada přináší další práce na víkend. A už díky současné osvětě také tuší, že zahrada přitom umí být velmi nekomplikovaným a samozřejmým místem k žití. Chce to jen dobrý koncept, do kterého patří právě lokální materiály.

Když mluvíme o lokálních materiálech v zahradě, mám na mysli materiály živé i neživé. Neživé jsou kámen nebo dřevo. Živé jsou všechny rostliny. Projděte se po okolí a dívejte se, kterým rostlinám se tu daří. Proč? Pokud jste ryze praktičtí, takhle budete mít minimálně zaručeno, že rostlinám na vaší zahradě se bude dobře dařit i s minimem vámi vynaloženého úsilí.

V našem Atelieru Flera jsme pro vás sestavili žebříček pěti rostlin, které nejčastěji používáme v českých zahradách (detailně představíme v jednom z dalších dílu tohoto seriálu).

Mezi našimi oblíbenými stromy, které patří do české zahrady, najdete Břízu bělokorou Betula pendula nebo Platan javorolistý Platanus acerifolia. Z velkých keřů rádi používáme Šeřík obecný Syringa vulgaris, Dřín obecný Cornus mas nebo třeba Pustoryl věncový Philadelphus coronarius. Mezi pět našich nejoblíbenějších trvalek (milujících slunce) řadíme Šalvěj hajní (Salvia nemorosa), Kosatec sibiřský (Iris sibirica) a třeba třapatku nachovou (Echinacea purpurea).

Pravidlo lokálnosti se ale týká i neživého materiálu. Čeho si všímat, nad čím popřemýšlet při plánování či rekonstrukci zahrady? Pokud jde o kámen, použijte třeba ten, který se našel při terénních úpravách pozemku. Nebo si zajeďte do místního lomu. Proč kupovat pískovec, byť překrásný, ale lámaný v Indii?

Chcete-li navázat na genius loci místa, zjistěte si, s jakým kamenem se v okolí vaší vsi či města historicky pracovalo.

Podobné to bude například i s plotem. Než si jakýkoliv postavíte, nebo zrenovujete ten stávající, prozkoumejte původní staré ploty v okolí a zamyslete se nad tím, jak asi vypadaly v době, kdy je jejich tvůrci budovali. Dbejte při tom také na urbanistickou myšlenku celé ulice, čtvrti.

Při použití dřeva je už asi jasné, že my vám doporučíme modřín, nebo dub. Exotické dřevo je sice možná tvrdší, ale je nám prostě příliš vzdálené. My máme rádi, když nenatíraný modřín po pár letech hezky zešedne a získá patinu. Dubové dřevo rádi používáme na vyvýšené záhonky nebo nášlapy.