V ČR se čeká na dokončení procesu jeho zařazení do systému veřejného zdravotnictví a na to, zda ho budou proplácet zdravotní pojišťovny. V Plzni, kde se konal Česko-slovenský kongres o infekčních nemocech, to dnes řekl novinářům Petr Husa z kliniky infekčních chorob v Brně.
ČTĚTE TAKÉ: |
V posledních zhruba 14 letech léčili lékaři pacienty se žloutenkou C kombinací injekcí a tablet, léčba trvá 48 týdnů. "Je nepříjemná, provázená řadou nežádoucích účinků a někteří lidé tak být léčeni ani nemohou. Pokud pacienty léčíme tímto způsobem, tak jich vyléčíme asi polovinu," shrnul Husa.
V posledních letech výzkum významně pokročil a lékaři mají k dispozici nové, velmi účinné léky. Poslední dva roky lékaři i v ČR používají u pacientů, u kterých nebyla úspěšná základní léčba, další preparát. Potřebovali by ale zejména Sofosbuvir, který se používá v USA a je schválený a používaný i v Evropě, v tuzemsku zatím k dispozici není. Jeho účinnost je až 95 procent, doba léčby se zkracuje na 12 týdnů.
Žloutenka typu C v Česku:V ČR se ročně nově diagnostikuje žloutenka typu C u zhruba 800 lidí. Nově nakažení jsou nejčastěji mezi narkomany, jsou ale i lidé, kteří nemoc mají i desítky let, aniž to ví. Podle lékařů to mohou být například lidé, kteří dostali před rokem 1992 transfuzi krve. Přesné odhady, kolik lidí v populaci může žloutenku C mít, aniž o tom třeba vědí, nejsou. Podle Husy lékaři odhadují, že to může být až každý dvoustý člověk. |
Náklady jsou ale zatím 1,5 milionu korun na pacienta, zatímco dosavadní čtyřikrát delší léčba přijde zhruba na 300 000 až 400 000 korun, poznamenal primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
Nový lék by podle Husy potřebovali co nejrychleji především pacienti s pokročilou žloutenkou, s cirhózou, před transplantací jater a po ní. Pokud se totiž pacient ze žloutenky nevyléčí před transplantací, ani po přijetí nového jaterního štěpu se nemoci nezbaví. Naopak kvůli lékům snižujícím imunitu se může ještě rychleji rozvinout. Účinný a nezatěžující lék by pomohl právě takovým pacientům, protože dosavadní dostupné možnosti vyléčení v takových případech téměř neumožňují. "V současnosti naše možnosti léčby zaostávají za evropskými doporučeními," připustil Husa.
Nasazením účinných léků by pacienti se žloutenkou C také tolik nepřecházeli do konečných stádií - to znamená do jaterní cirhózy nebo rakoviny jater, uvedl Husa. Podle Kümpela je žloutenka typu C nejčastějším důvodem k transplantaci jater. Používáním moderního léku by tak podle lékařů infekčních klinik klesla i potřeba nákladných transplantací, což by v důsledku přineslo mimo jiné i ekonomické úspory.