LN: Co dělá žloutenka s našimi játry?
Žloutenka je lidový název, který je odvozen od typického příznaku – žlutého zbarvení kůže a očního bělma. Přesněji jde o zánět jaterního parenchymu. Jeho klinické příznaky závisí na tíži zánětu, typu viru, který jej způsobuje, dále na tom, zda jde o stav akutní, či chronický. Při těžkém zánětu, zpravidla akutním, se může projevit až selháním funkce jater, což je stav život ohrožující. V méně těžkých případech půjde o různé zažívací projevy, nechutenství, někdy zvracení, změnu barvy kůže právě na žlutou, která však nemusí být vždy zřetelná, změny barvy moči a stolice. Klinické projevy jsou obecně rozmanité.
LN: Mohu mít po těchto nemocech následky po celý život? Jak se projevují?
Existují dva typy infekční hepatitidy, B a C, které mohou přecházet do chronického stadia a neléčené mohou vést ke vzniku cirhózy jater a případně i hepatocelulárního karcinomu. Projevy chronické hepatitidy B i C mohou být velmi nevýrazné, případně se v úvodu nemusí projevovat vůbec a odhalíte je pouze krevním testem.
LN: Co dělat, abych se těmito nemocemi nenakazil?
Stoprocentní prevencí je pouze očkování. Ale očkovat se můžete jen na hepatitidu A a B. Hepatitida B je dnes již od roku 2001 v základním očkování dětí, hepatitidu A si musíte nechat naočkovat u praktického lékaře nebo ve vakcinačním centru.
Hepatitida E, v současnosti naše nejčastější akutní žloutenka, se přenáší především nedostatečně tepelně zpracovaným vepřovým masem, případně divočinou. Takže prevencí je dostatečná tepelná příprava masa.
Hepatitida C je nákaza z krve, takže prevencí je vyvarování se všech rizikových zákroků, jako jsou piercing a tetování. Samozřejmě nejrizikovější je aplikace drog do žil a sdílení jehel se stříkačkami více osobami.
LN: Jak poznám, že jsem se nakazil? Kdy mám vyhledat lékaře?
Pokud budete pozorovat změny barvy kůže, moči, stolice, měl byste ihned lékaře navštívit. Ten pak provede potřebné testy. Na test byste měl zajít i tehdy, pokud jste prožil výše popsané rizikové aktivity, ale třeba i tehdy, pokud máte v anamnéze podanou transfuzi krve před rokem 1992, kdy se virová hepatitis C netestovala.
LN: Žloutenka je infekční onemocnění. Kdy začíná být nebezpečné pro okolí?
Kdy jste infekční pro své okolí, záleží na typu virové hepatitidy. U typu A v podstatě od prvních příznaků a 14 dnů poté. Typ E, který se vyskytuje u nás, je nákaza z jídla a mezilidský přenos je vzácný. Typy B a C se přenášejí krví, nechráněným pohlavním stykem. Běžný kontakt nebezpečný není.
LN: Říká se, že mnoho lidí o své žloutence neví. Jak se mohou přesvědčit, že jsou zdraví?
Pokud má někdo podezření, že by nějakým typem virového zánětu jater trpěl, nejlepší je, aby se nechal otestovat u svého praktického lékaře nebo na spádovém infekčním oddělení, kde fungují ambulance.
LN: Z čeho se skládá jaterní test na přítomnost žloutenky?
Test se dělá z odebrané krve. Skládá se ze základního vyšetření stavu jater a pak ze specializovaných vyšetření na virové hepatitidy. Zpravidla se hledají protilátky, ale také se využívají přímé testy na viry pomocí metod PCR (polymerázová řetězová reakce, metoda rychlého zmnožení vybraného úseku DNA – pozn. red.). Člověk je obecně zdráv, pokud v základních testech nemá zvýšenou hladinu jaterních enzymů a dalších látek a pomocí PCR metod nejsou zjištěny známky aktivity virů.
LN: Jaká je tendence výskytu žloutenky u nás?
Nejčastějším typem akutní virové hepatitidy v ČR je typ E, který jsme před několika lety znali pouze jako importované onemocnění z tropických a subtropických krajin. Virová hepatitis A se stále vyskytuje, v lokálních epidemiích, poslední roky například v Brně, v severních Čechách i jinde. Virová hepatitis B je na ústupu, díky zavedenému povinnému očkování.
Virová hepatitis C, především její chronická forma, se stále vyskytuje, nemáme v současnosti očkování. Na druhou stranu již pět let existuje velmi účinná terapie přímo působícími virostatiky, jejíž úspěšnost se blíží 100 procentům. Nevýhodou terapie je její vysoká cena, přes 500 000 korun.
