Hnutí Vlajka: Obrat české extrémní pravice aneb Jak se ze zarytých vlastenců stali nacističtí přisluhovači

Premium

Vůdce hnutí Vlajka Jan Rys-Rozsévač řeční v pražské Lucerně. Snímek je již z dob okupace (březen 1942) FOTO ČTK | foto: ČTK

  12:00
Krajně pravicové a fašistické organizace byly součástí politického spektra již za první republiky, ale nikdy v jejím životě nehrály výraznější roli a nedokázaly si získat masovou podporu obyvatel. „Mnichovským“ zánikem Československa se však situace změnila. Radikální hlasy odsuzující předchozí vývoj a spatřující v liberální demokracii jednu z příčin národní katastrofy nabývaly na síle.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

V obecném povědomí někdy bývají čeští fašisté ztotožňováni s nacisty. Oba názorové proudy spojoval odpor k parlamentní demokracii a stranickému systému, protižidovské i protikomunistické postoje, avšak čeští fašisté se vyznačovali protiněmecky zaměřeným českým a slovanským nacionalismem.

Nejvýznamnější fašistickou stranou u nás byla Národní obec fašistická (NOF, založena 1926) v čele s bývalým legionářem, generálem Radolou Gajdou. Cíl převzít moc ve státě se ovšem jejím činitelům nepodařilo proměnit v realitu.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.