Lidé s protesty nepřestanou. Vojáci v minulosti do demonstrantů i stříleli, říká Čech od hranic s Barmou |
Lidé mají v případě, že nějakou ze sedmi hledaných osob spatří, informovat policii. Za jejich ukrývání hrozí trest, uvedlo v prohlášení informační oddělení armády.
  |
Sedm lidí se ocitlo v hledáčku vojenské junty za komentáře na sociálních sítích, které mohou podle armádních činitelů vyvolat neklid a znepokojení ve společnosti. Na seznamu je také 58letý barmský disident Min Ko Nain, který byl jednou z hlavních vůdčích osobností krvavě potlačených protestů z roku 1988 a větší část období mezi lety 1988 a 2012 strávil ve vězení.
‚Lidé byli biti,‘ popsal novinář situaci barmských protestů. Policie zadržela nejméně 27 protestujících |
Prohlášení podepsané generálem Min Aun Hlainem, který se po převratu postavil do čela státu, pozastavilo platnost tří sekcí zákonů „o ochraně soukromí občanů“. Jde například o požadavek souhlasu soudu se zadržením osoby na déle než 24 hodin a s domovní prohlídkou či případným poškozením soukromého majetku při zásahu.
Obyvatelé největšího barmského města Rangún reportérům sdělili, že vytvořili hlídky, které budou v noci střežit ulice. Lidé se obávají nočních policejních razií, strach ale mají i z běžné kriminality. Povstalci totiž v pátek uvedli, že propustí na svobodu 23 000 vězňů s vysvětlením, že krok je v souladu se snahou vytvořit „nový demokratický stát cestou míru, rozvoje a disciplíny“.
Vojenský převrat v Barmě, který armáda zdůvodnila podvody při listopadových volbách, vyvolal největší protesty v ulicích za více než deset let a setkal se s odsouzením západních zemí. Spojené státy na převrat reagovaly oznámením o uvalení sankcí na organizátory puče a na subjekty, které na ně mají vazby. K zavedení sankcí vyzval Radu bezpečnosti také Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Podle pátečního oznámení úřadu bylo od převratu v Barmě zatčeno přes 350 lidí.
