Motivace strategické iniciativy, která sdružuje Spojené státy, Indii, Austrálii a Japonsko, je však velmi podobná: dokázat čelit největšímu hegemonovi v blízkém sousedství, Číně. I proto, že vláda v Pekingu rostoucí ekonomickou sílu své země stále častěji promítá i do zahraniční politiky, včetně územních nároků.
„Ocitli jsme se v temných časech naší společné historie,“ prohlásil americký prezident Joe Biden včera na summitu Quad v Tokiu. Řekl to v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. Dodal, že se nejedná pouze o evropský, ale že jde o světový problém.
USA by byly ochotny použít vojenskou sílu na obranu Tchaj-wanu. Čína si zahrává s ohněm, vzkázal Biden |
„Ruská invaze na Ukrajinu porušuje základní principy mezinárodního pořádku. Shodli jsme se, že jednostranné snahy změnit status quo silou nebudou nikdy a nikde tolerovány, především pak ne v indicko-pacifickém regionu,“ uvedl japonský premiér Fumio Kišida. V podobném duchu se vyjádřil i čerstvě jmenovaný australský premiér Anthony Albanese. Pouze indický premiér Naréndra Módí byl zdrženlivější. Jeho země totiž ruský vpád na Ukrajinu jako invazi neodsoudila.
Vzhledem k neshodám právě s Indií závěrečné prohlášení summitu nakonec neobsahuje žádnou zmínku o Rusku ani o Číně.
Přesto se v něm píše o riziku „militarizace sporných oblastí a nebezpečného využívání lodí pobřežní stráže a námořních milicí, jehož cílem je narušit ostatním zemím čerpání mořských zdrojů“. Státy skupiny Quad chtějí mimo jiné vytvořit systém k odhalení nezákonného rybolovu, který by byl založený na využití satelitní techniky. I toto opatření je namířeno proti státům porušujícím pravidla, jako jsou Čína nebo komunistická Severní Korea.
Konec mlhy. Prezident USA se zavázal k obraně Tchaj-wanu |
Americký prezident Joe Biden pobývá v regionu již od minulého víkendu, nejprve navštívil Jižní Koreu, později se přesunul do Japonska. Během svého asijského turné vyvolal pozornost i svým pondělním vyjádřením, že by Spojené státy přišly na pomoc Tchaj-wanu v případě jeho vojenského napadení Čínou.
V Pekingu považují Tchaj-wan za odpadlou provincii, kterou chtějí znovu připojit. Americká strana ovšem později upřesnila, že prezidentova slova nemění nic na dosavadní politice jedné Číny, která považuje Čínskou lidovou republiku za jedinou zástupkyni Číny. Včera to potvrdil i Biden, když odpovděl na novinářský dotaz: „Ne, naše politika se vůbec nezměnila.“
Přesto reagoval Peking ostře. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí obvinil Bidena, že „si zahrává s ohněm“. Vláda ve Washingtonu v záležitosti Tchaj-wanu prosazuje tzv. strategii nejednoznačnosti. To znamená, že Američané sice na jedné straně pomáhají ostrovnímu státu s vyzbrojováním armády, zároveň ale výslovně neslibují, že by přišli vojensky na pomoc.
Nová ekonomická spolupráce v regionu
USA také oznámily záměr posílit hospodářskou spolupráci v oblasti jižního Tichomoří. Má se tak stát v rámci Indickopacifické soustavy pro ekonomický rozvoj (IPEF), do níž by mělo být zapojeno třináct států. Nikoli ovšem Čína nebo Tchaj-wan.
Nebojte se, světlo zvítězí nad temnotou. Bidenův patos se shoduje s jeho zájmy |
„Budoucnost hospodářství 21. století se bude ve velké míře psát v indopacifickém regionu,“ prohlásil Biden. Podle něj budou právě zde utvářena pravidla, podle nichž bude fungovat světová ekonomika. Hlavním cílem těsnější spolupráce má být stanovení společných norem pro fungování digitální ekonomiky, zajištění stabilních dodávek polovodičů nebo jiných důležitých součástek či investice do čistých energií a férová pravidla hospodářské soutěže předcházející korupci.
