Marocký soud poslal v březnu na pět let do vězení propalestinského aktivistu Abdula Rahmana Zankada. Důvod? Jeho kritika normalizace vztahů Maroka s Izraelem. Podle soudu se ve svém facebookovém příspěvku dopustil urážky ústavy. Dostal i pokutu 50 000 marockých dirhamů (116 tisíc korun).
Podobně už dříve skončili ve vězení i jiní podporovatelé Palestiny. Na konci stejného měsíce pak bezpečnostní složky zasáhly proti demonstrantům v marockých městech, kteří odsuzovali Izrael a jeho vojenské akce v Pásmu Gazy.
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvPodobné scény se objevily také v jiných arabských státech. V Jordánsku policisté v březnu rozehnali shromáždění před izraelskou ambasádou v Ammánu. Šéf jordánského senátu Faisal al-Fayez zdůraznil, že stát nenechá protesty změnit v „platformu pro neshody a arénu pro realizaci plánů jiných“. Jordánská média naznačovala, že palestinské hnutí Hamás a jordánské islamistické skupiny se snaží zatáhnout jordánskou veřejnost do války v Pásmu Gazy.
Dění v Pásmu Gazy představuje pro arabské vůdce ožehavý problém. V poslední době s Izraelem navazovali pragmatické bezpečnostní a ekonomické vztahy. Obyvatelstvo těchto zemí se však stále vyznačuje výrazným protiizraelským cítěním. Lídry to tak staví před dilema, jakým způsobem zabránit tomu, aby se protiizraelský hněv veřejnosti obrátil proti nim, a zároveň nenarušit už ustanovené výhodné vazby na Izrael.
Maroko, stejně jako další země, oficiálně vyzvalo Izrael k uklidnění situace a Palestincům vyjádřilo solidaritu. Zároveň ale dalo jasně najevo, že navázané v roce 2020 v rámci takzvaných Abrahámovských dohod nehodlá zpřetrhat.
Teď protestují proti Izraeli, a co potom?
V severoafrické zemi existuje jen omezená svoboda projevu, je trestné kritizovat krále. I v Jordánsku úřady pečlivě sledují, zda demonstrace nemají protikrálovský náboj a neohrožují dosavadní status quo. Někteří demonstranti tvrdí, že jejich shromáždění na podporu Palestiny ukazují měnící se politické preference mladých lidí, kteří jsou méně ochotni přijímat dosavadní řád věcí.
„Teď o něm říkáme různé věci,“ cituje stanice Al-Džazíra slova nejmenovaného aktivisty o jordánském králi Abdalláhovi II. „Naši rodiče byli vychováváni tak, aby o králi nemluvili, ale myslím, že teď je běžnější slyšet kritiku na jeho adresu.“
 |
Deník The New York Times podotýká, že propalestinská shromáždění dávají vzpomenout na takzvané Arabské jaro, vlnu demonstrací proti vládám v arabském světě, při nichž demonstrující mávali i palestinskými vlajkami. Současní autokratičtí vládci, jako je současný egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, se obávají, že se současný aktivismus by mohl vést k revoluci a jejich sesazení.
„Dnes protestují za Palestinu, zítra možná budou protestovat proti němu samotnému, proti prezidentovi,“ řekl listu právník Nabeh Ganady zastupující čtrnáct egyptských aktivistů zatčených 3. dubna při protestu v Káhiře.
Izrael jako symbol blízkovýchodní tyranie
V očích některých protivládních demonstrantů je Izrael symbolem autoritářských vlád Blízkého východu. S Palestinci, kteří podle nich také čelí útlaku, naopak cítí duchovní spřízněnost. „To, co se děje palestinskému lidu, ukazuje na základ problému Arabů všude na světě. Tím problémem je tyranie,“ myslí si šestatřicetiletý Kuvajťan Abdurrahmán Sultán.
Řada propalestinských podporovatelů uvádí, že kdyby jejich země byly běžnými demokraciemi, lidé by nezvolili nikoho, kdo by prosazoval normalizaci vztahů s Izraelem. Že tak jejich vlády činí, podle nich ukazuje na jejich korupci a nemorálnost.
„Pokud jste ochotni to prodat a prodat ty lidi, prodat sami sebe, co bude dál?“ podotýká dvacetiletý obyvatel Spojených arabských emirátů Salem. „Co dalšího je na prodej?“ ptá se.
