„Je hodně ztrát na obou stranách. Podle našich údajů je to více než dvě tisícovky mrtvých na jedné i druhé straně. Celkový počet zabitých se blíží k 5000,“ řekl Putin podle listu Vedomosti.
Arménský premiér nevidí vyhlídky na diplomatické řešení sporu o Náhorní Karabach |
Sovětská armáda za deset let válčení v Afghánistánu přišla o 13 000 vojáků, připomněl Putin a dodal, že „tady, za tak krátký časový úsek, je to skoro pět tisíc“. Ruský prezident při srovnání bojů v Karabachu s afghánským tažením sovětské armády opominul afghánské ztráty, včetně životů statisíců afghánských civilistů.
Nynější boje u Karabachu, označované za nejtvrdší za čtvrt století, vypukly 27. září. Dvě Ruskem domluvená příměří se zhroutila za vzájemného obviňování znepřátelených stran z nových útoků.
Putin dodal, že na začátku eskalace se zdálo, že se podaří nalézt východisko, ale v současnosti „máme co do činění s konfliktem v té nejhorší podobě“. Ujistil nicméně, že snahy o urovnání problému pokračují. Přitom připustil, že postoje Ruska a Turecka jsou rozdílné.
Lidé v Náhorním Karabachu nadále umírají, i když bylo uzavřeno příměří |
Ankara od počátku jasně podporuje Baku, a to včetně příslibu vojenské pomoci ve snaze získat zpět území „okupované Arménií“. Jerevan se naopak dovolává spojenectví s Ruskem, které má v Arménii vojenskou základnu. Moskva se snaží zprostředkovat urovnání donedávna „zmrazeného“ sporu mezi oběma postsovětskými republikami, aniž by připustila zvýšení tureckého vlivu na Kavkaze.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
